A co dále? Čtyřicet let stará vyjedená plechovka sardinek. Ošuntělé parkety, na nichž zašlý přilepený lístek informuje, že nach Gablonz dorazily von Reichenberg (Gablonz - Jablonec, Reichenberg - Liberec, pozn. red.).
„Někdy před pěti lety jsme se snažili některé nevyužité prostory, které sloužily jako sklady, upravit tak, aby v nich mohly být kanceláře. Protože jsem milovník různých starých veteší, upozornil jsem dělníky na to, aby dali na stranu všechny staré věci, které najdou,“ usmál se Řeháček.
V jedné z nejvyšších části radnice například procházel úpravami prostor, který sloužil jako prádelna.
„Je to mimochodem poměrně nelogické, protože v radnici byly různé obslužné provozy a prádelna, která by měla být někde dole, byla ve čtvrtém patře,“ podivil se tajemník.
Našli původní mosazný hydrant
„Tam jsme narazili na krásný původní mosazný hydrant. Dnes už samozřejmě dávno nefunguje, ale ponechali jsme jej na svém místě.“
Když se byl Řeháček nahoře podívat, učinil pozoruhodný objev. „Nalezl jsem ve vedlejší místnosti tři zaprášené lahvičky s razítkovou barvou, které pocházejí z doby stavby radnice nebo těsně po ní. Je neuvěřitelné, že tam přežily tolik desetiletí mezi dalším nepořádkem, ukrytým za dveřmi,“ prozradil.
Postupně se od Řeháčka hledáním těchto v uvozovkách pokladů nakazili i ostatní kolegové. „Takže chodili všude s očima otevřenýma a všechno, co při opravách našli, schraňovali,“ radoval se tajemník.
Nyní se na radnici vrací do původního prvorepublikového stylu zasedací sál číslo 203.
„Pod podlahou se našla pivní zátka od někdejší jablonecké firmy Kirschläger – to byl jeden z místních hospodských, který kupoval sudové pivo, stáčel ho do vlastních lahví a prodával. To byla za první republiky běžná praxe. Zajímavé je, že už v té době šlo o klasický korunkový uzávěr, jaký známe dneska a ne o takovou tu porcelánovou zátku s gumovým těsněním. To svědčí o tom, jak byl v té době Jablonec progresivní,“ vyprávěl Řeháček.
Radnice ukrývala porcelánové zástrčky i vypínače
Co jej opravdu pobavilo, byl nález za jednou ze zdí. „Od rekonstrukce v sedmdesátých letech se tam ukrývala otevřená a vyjedená krabička od sardinek v tomatě z východního Německa,“ informoval Řeháček. „Našli jsme i staré hliníkové mince ze socialistického Československa.“
Narazilo se též na původní porcelánové zástrčky a vypínače. „Ještě před půl rokem normálně fungovaly. Říkal jsem dělníkům, že je pak všechny budu chtít umístit zpátky. Německé nápisy ve vestavěných skřínkách původních rozvaděčů pak dodnes prozrazují, odkud se ovládal výtah paternoster nebo kuchyně.“
Artefakty Řeháček pečlivě schraňuje. „Uvažujeme o tom, že bychom z těchto nálezů a kuriozit někdy udělali takovou malou odlehčenou výstavku,“ zamyslel se tajemník.
Nyní probíhá velká rekonstrukce radniční věže.
„Plánujeme, že bychom jednu z místností ve věži přetvořili ve spolupráci s nadšenci z Galerie My ve vzorovou kancelář úředníka z doby, kdy se radnice postavila. Máme ve sklepě takové ty stoly se šuplíky, krytými zašupovacími roletami, stará razítka a řadu dalších věcí. Do místnosti by měli přístup lidé, kteří navštíví radniční věž, otevřená by byla také při zářijových Dnech evropského dědictví,“ informoval Řeháček.
Rekonstrukce radnice ještě zdaleka není u konce, z čehož má Řeháček vzhledem k svému hobby tak trochu radost. „Tady se ještě možná najdou věci,“ zasnil se.
