Říkali o něm v minulosti ledacos. Že je přezíravý a popudlivý, že je ve spurtech neohleduplný. Poslední dobou také psali, že už je za zenitem, pomalejší, hledající únik před realitou v „útěku“ ze silnice na dráhu, kde chce zaútočit na olympijský titul v omniu.
Když jste úspěšný, vždy máte spoustu nepřátel, ať už oprávněně, či ne.
„Tak polovina chlapců v balíku mě nesnáší,“ soudí Mark Cavendish. Zároveň si posteskne: „Připadá mi úsměvné, že pokud vyhraju na Tour jen dvě etapy, lidé hned řeší, že se blíží můj konec, zatímco jiný jezdec vyhraje jedinou a už se píše, že mu to změní kariéru.“
Už před čtyřmi lety však o něm list L ́Equipe napsal: „Je nejlepším spurterem historie.“
Je na své desáté Tour. Poprvé zde vyhrál etapu v roce 2008, v následující sezoně pak dokonce šestkrát. Vítězil opakovaně na Champs Elysées, ovládl i onen památný dojezd v duhovém dresu mistra světa, kdy mu spurt rozjel žlutý Bradley Wiggins.
Mnohé jeho další triumfy na Tour pamětníkům splývají.
Přesto ten sobotní, na Utah Beach, byl jiný, speciální, možná nejšťastnější. Na památném místě lidských dějin přespurtoval Kittela a Sagana a konečně si splnil sen: obléci také na Tour výsostný dres lídra.
Když o totéž předloni v Harrogate usiloval naposledy, v první etapě najel ve spurtu do Australana Gerranse, složil jeho i sebe, přetrhal si vazy v rameni a musel vzdát.
Teď byl přešťastný.
„Jsi taky šťastná?“ ptal se na Utah Beach dcerky Delilah, kterou držel v náručí.
Hovořil pak o záslužném projektu své nové stáje Dimension Data, která část ze zisků odvádí na nákup kol pro chudé africké děti.
Hovořil též o dopisu, který mu poslala manželka, modelka Peta Toddová. Psala: „Občas ti nějakou dobu trvá, než se dostaneš zase na vrchol. Ale i za těmi dny, kdy o to budeš usilovat, se jednou budeš ohlížet s úsměvem.“
Marku Cavendishovu je 31 let a tvrdí, že dospěl. „Ale stále mám obrovskou touhu vítězit. A stejně tak pociťuji i velký respekt k Tour. Tento závod udělal celou moji kariéru.“
Mark Cavendish’s morning in yellow at the Tour de France: https://t.co/rE0Rp2FArV pic.twitter.com/9SR9BBCnyy
V mokru nedělní druhé etapy pak hrdě ukazoval na špici pelotonu svůj žlutý dres. Na kopcovitém dojezdu v Cherbourgu jej podle očekávání ztratil.
Což však neznamenalo, že v tomto ročníku řekl poslední slovo.
Jak podotkl Marc Sergeant, manažer týmu Lotto Soudal: „Když vyhrajete úvodní spurt na Tour, do dalších hromadných dojezdů vám pak narostou křídla.“ O tom mohli v minulých letech vyprávět jak Andre Greipel, tak Marcel Kittel - a koneckonců i Mark Cavendish.
Pondělní etapa do Angers byla natolik dlouhá a pomalá, až Peter Sagan vykládal: „Přemýšlel jsem, že zastavím na kafe.“ Ale platilo: čím nudnější a rozvleklejší je průběh etapy, tím explozivnější je koncovka.
Roger Hammond, jenž se stal Cavendishovým mentorem po jeho příchodu mezi profesionály v roce 2007 a který letos posílil štáb Dimension Data, by si s „Cavem“ mohl zavzpomínat na doby, kdy jejich spurtérský vlak v barvách HTC býval tak početný a silný, že se mu málokdo odvážil postavit do cesty.
To však bylo. To je pryč.
Teď si ve spurtu vystačí se čtyřmi lidmi. Dva z nich jsou rovněž pamětníky slavných časů. „Když jsme se s Markem Renshawem a Bernie Eiselem sešli v Dimension Data, připadalo mi to až nostalgické. Někteří lidé se nad tím ušklíbali. Ale fungovalo to dobře.“
Dostali k sobě ještě Edvalda Boassona Hagena a Stevena Cummingse, který pracoval pro Cavendishe na vítězném mistrovství světa 2011. „A výsledky přišly. I když já jsem zpočátku až tak moc nevyhrával, zbytek týmu byl letos dobrý. Jsem na ně hrdý, dali mi nový impuls do života,“ tvrdil Brit.
Díky nim jakoby se zrodil nový Cavendish. Nejen že spurtuje jinak a více využívá také kol jiných týmů. Zároveň říká: „Už to není jen o tlaku vyhrávat. Víc si cyklistiku užívám, a to je dobrá věc. Měl jsem štěstí, že jsem jezdil za jedny z nejlepších světových týmů. Prožil jsem úspěšná léta, během nichž jsem získal skvělé přátele. Ovšem s velkými týmy přichází i spousta tlaku. Od chvíle, co jsem se stal profesionálem, jsem pod ním stále závodil. Nyní cítím, že cyklistika je i o jiných věcech než jen o vítězstvích.“
Podle oficiálních statistik Tour na posledních 50 kilometrech pondělní etapy jel ze 42 procent v čele pelotonu tým Lotto Soudal. Jenže když šlo opravdu do tuhého, nedokázali červení hoši Andreho Greipela udržet svůj vláček v popředí a organizovat spurt.
Přesto to byl Greipel, kdo se na mírně stoupající silnici hnal za vítězstvím.
Cavendish se nevzdával. Proťali cíl a...
Němec nesměle zvedl ruku.
Brit zaťal pěst a zase ji stáhl.
Tak kdo tam byl dřív? Chvíle napjatého čekání. „Myslel jsem, že je to moje, jenže jistý jsem si nebyl,“ říkal Brit.
Cavendish wins an exciting photo finish with a bike throw on the line! 28 wins all time #TDF2016 pic.twitter.com/kvLREJbwZA
A potom už to věděl najisto a jásal a objímal kdekoho. Zato Greipel pronesl: „Jsme tu od toho, abychom vyhrávali etapy. Já ji prohrál o centimetr. Nebyl to ode mne dobrý spurt, udělal jsem malou chybu. Zítra to zkusím znovu.“
Cavendish nyní může říkat, že během tří dnů při dvou soubojích tělo na tělo přespurtoval na posledních metrech nejprve Kittela a nyní i Greipela, oba německé sprinterské velikány posledních ročníků.
To vše v sezoně, kdy na silnici trénoval mnohem řídčeji než v minulých letech a kdy naopak usilovně kroužil po dráze.
„Ale nepromarnil jsem letos jediný den,“ ujišťuje. Energie z dráhy, změna týmu i narušení zaběhlých rituálů jakoby mu dodalo novou mízu.
„Návrat starých dobrých časů,“ prohodil Steve Cummings.
Dvacet vítězství na Tour získal Cavendish už v letech 2008-2011 s HTC. Tehdy sprinterům vládl. Tři další přišly v roce 2012 se Sky, dvě s Quick-Stepem v ročníku 2013 a jedno loni. Teď má dvě s Dimension Data.
Zároveň dorovnal v historické tabulce vítězných etap na Tour legendu Bernarda Hinaulta. Oba nyní dosáhli na 28 triumfů. Před Cavendishem už zbývá jediný muž. Kanibal. Eddy Merckx. Šest výher zbývá...
„Když jsem začínal kariéru, ani bych si nedovolil snít, že by mě někdy mohli zmiňovat v souvislosti s Eddy Merckxem a Bernardem Hinaultem,“ poukazuje. „A ani dnes tu nemohu sedět a porovnávat se s těmi dvěma obry. Ale pokud nebudu hledět na jména a podívám se jen na čísla, tak 28 je 28.“
Merckx i Hinault ovládli Tour pětkrát celkově. To on nikdy nedokáže. Ale zanechal tady stopu.
Také může říci, že vyhrál etapy na všech podnicích Grand Tour, na všech zároveň oblékal dres lídra závodu, vyhrál klasický monument v San Remu a mistrovství světa. A pokud vše dobře dopadne, získá letos na dráze v Riu také svůj první olympijský titul a potom v Kataru druhý světový na silnici.
Takový je plán.
V Dimension Data podepsal smlouvu do konce roku 2018.
Dnes, při další rovinaté etapě do Limoges, s 237 kilometry letos úplně nejdelší, zaútočí na další prvenství.
Může ho mít.
Zároveň však v pondělí v Angers říkal: „Pokud tohle bylo poslední vítězství mé kariéry, budu šťastný.“
