Zdá se, že z bývalých mlýnů na břehu Chrudimky další pardubický brownfield nebude. Alespoň to vyplývá z memoranda, které sepsal majitel unikátní stavby architekt Lukáš Smetana a primátor města Martin Charvát. Oba dva se shodli na tom, že by v části historických budov měly být dílny a laboratoře.
„Už máme potvrzené, že na tento projekt lze získat dotace od Evropské unie,“ řekl Smetana, který zároveň přiznává, že zatím netuší, co si počne se zbytkem areálu měřícího deset tisíc metrů čtverečních.
„Na to je stále brzy. Dal jsem si za úkol během prázdnin jezdit po Evropě a studovat, jak lze podobné stavby využít,“ doplnil Smetana.
Jisté ale je, že v Gočárově stavbě nebude tzv. kulturfabrik, jak si část pardubické umělecké veřejnosti slibovala. Podle Smetany by kultura těžko tak velký areál sama zaplnila. Navíc je to obor, který se velmi těžko financuje. „Tímto směrem nepůjdeme. Když přijde krize, je kultura první odvětví, které přijde o peníze,“ uvedl Smetana.
Jasným limitem je totiž při všech úvahách právě financování velmi náročné stavby, která jistě půjde do desítek milionů korun.
„Vzhledem k tomu, že objekt je národní technickou památkou, mohou majitelé uvažovat o využití evropských dotací, které již zachránily mnoho historických budov. Existuje i možnost získat finance ze státního rozpočtu, ministerstvo kultury vypisuje celou řadu dotačních projektů,“ uvedl při nedávné návštěvě Pardubic ministr kultury Daniel Herman.
A právě vzdělání Unie zatím štědře podporuje. Nabízí se tak možnost postavit v mlýnech jakési centrální dílny, které by sloužily všem pardubickým školám. „Ideální by bylo, kdyby do mlýnů chodili žáci všech základních škol a odpoledne je využívali i středoškoláci či veřejnost,“ řekl Charvát.
Radní si od projektu slibují, že pomůže opět rozvíjet technické vzdělání dětí, které se v posledních letech značně zanedbávalo. „Umím si představit, že děti třeba dopoledne rozpracují nějaký projekt v rámci školní výuky a pak se do mlýnů vrátí odpoledne třeba s dědou a celou věc dodělají,“ uvedl primátor.
Při tomto plánu sází i na to, že Pardubice byly a jsou centrem chemického či elektrotechnického průmyslu a řada bývalých pracovníků ráda ratolestem ukáže, čím se celý život zabývali. „Proto budou na místě i chemické a biologické laboratoře,“ dodal Martin Charvát.
Majitel vidí budoucnost ve spolupráci s firmami
Lukáš Smetana pak vidí i možnost spolupráce s pardubickými firmami, které by v mlýnech mohly vychovávat své potenciální pracovníky.
„Celý projekt může prospět tomu, že šikovní lidé nebudou chodit jen do Prahy, ale že si je firmy udrží tady v Pardubicích,“ uvedl Smetana, který se pomalu v areálu zabydluje. „Když mi bývalí majitelé předávali budovy, tak mě přivedli ke skříni, ve které viselo asi 300 klíčů. Je to tady vážně veliké. Jako první jsem musel zastavit dodávky energií, které roky běžely na prázdno a stály poměrně dost peněz,“ dodal Smetana.
Gočár mlýny projektoval pro bratry Egona a Karla Winternitze. Stavěly se v letech 1909 až 1911. Ve 20. letech k nim přibylo nové silo, se starší částí ho pojí přemostění. Některé části objektů zdobí atika připomínající hradní cimbuří. V 60. letech minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba.
Svůj účel mlýny přestaly plnit před třemi lety, kdy firma Goodmills ukončila jejich provoz.
