Müller, který pootáčí kormidlem celého koncernu ke kurzu k elektromobilitě, v rozhovoru prohlásil, že německý koncern může v budoucnu omezit investice do dieselů, především na severoamerickém trhu. „Přísné emisní regulace od roku 2020 v USA pravděpodobně způsobí, že tato technologie bude enormně drahá, zatímco elektrický pohon zlevní.“ Stojí za připomenutí, že celá emisní kauza Dieselgate, která stojí Volkswagen obrovské peníze, odstartovala právě v USA.
V tu chvíli přijde otázka, zda do vývoje dieselů dále investovat. To vysvětluje příklon k elektromobilitě, který německý koncern vyhlásil v nové strategii rozvoje do roku 2025. Podle ní má ročně koncern prodávat dva až tři miliony aut (více čtěte zde).
Podle Müllera se odklon od dieselů netýká jen Spojených států. Naftové motory podle něj už ztratily pověst před rozpoutáním dieselgate. „Skandál tento proces jen urychlil,“ dodal.
Nový šéf VW začal zostraVyházel lidi, zbavil se letadla  Matthias Müller |
Emisní normy nutící výrobce osazovat dieselové motory (a nejen je) stále náročnějšími a dražšími technologiemi na odbourávání škodlivin zpřísňují nejen v Americe. Evropské předpisy také stále přitvrzují a vývojáři přiznávají, že jsou v mnoha ohledech na hranici možností. Problém není jen v technice, ale hlavně ve finanční náročnosti, jak uvedl Müller.
Konec dieselů už před Müllerem ohlásil šéf značky Volvo Hakan Samuelsson. Švédská značka stejně jako většina ostatních ani nezkouší diesely nabízet na americkém trhu. Podle zástupce automobilky vlastněné čínským kapitálem zastoupí vozy s naftovými motory hybridy. Pohon spojující elektromotor s benzinovým motorem nabízí stále více výrobců, ohlášená je už i hybridní Škoda Superb.
Podle Samuelssona je hybrid velmi atraktivní alternativa k dieselu. Hybridy podle něj mají nižší emise CO2 a nabídnou podobné výkony. Vůz s hybridním pohonem bude levnější než dieselové provedení už za pár let.
Velkou oblibu v naftových osobních autech měli vždy především Evropané. Na ostatních trzích se výrazněji neprosadily. Po dlouhých letech podpory a růstu prodejů upadají v nemilost. Velmi absurdní situaci zažívají například Francouzi. Diesely tam ještě před dvěma roky mělo pod kapotou 80 procent aut. Nyní je ovšem velký tlak na změnu směru. „Chci vyhnat dieselová auta z Paříže do roku 2020,“ prohlásila starostka francouzské metropole Anne Hidalgová už v roce 2014 (čtěte zde).
Ústup oblíbených motorů TDI koncernu Volkswagen symbolizuje i nejnovější krok australského zastoupení Škody (patří do koncernu VW). Značka aktuálně vypouští z ceníku pro protinožce turbodiesel pro model Yeti a ponechává v nabídce jen turbobenzinové motory TSI. Oficiálně to oznámil šéf australského zastoupení Škody Michael Irmer. Podle něj nebyl zájem ani o dieselové rapidy a fabie, takže naftové motory zůstanou v Austrálii v nabídce jen u octavie se superbem. O tom, jestli na místní trh dorazí chystaný model kodiaq a na příští rok naplánovaný yeti s TDI, se má teprve rozhodnout. Benzinové verze jsou podle Irmera tak dobré, že je stále méně důvodů kupovat diesel. Naftové verze tvoří v Austrálii u octavie a superbu stabilně deset procent prodejů.
