Pro Sigmu šlo o klíčový zápas, začátek tomu ale neodpovídal. Proč?
Dostali jsme první gól, Baník to výborně vykombinoval a uklidil. Naštěstí se nám podařilo se štěstím rychle vyrovnat. Po jejich chybě jsme dali druhý gól a zvedli jsme se. Musím ale pochválit Baník, hrál dobře a nezasloužil si takovej debakl.
Neblesklo vám hlavou po vedoucím gólu Baníku, že jste ztracení?
Ne, mě to naopak úplně obrátilo v hlavě, nemáme co ztratit a my to tak míváme. Věděl jsem ,že začneme hrát, o nic pro nás nejde a spadne to z nás a taky se to potvrdilo. Do té doby hrál Baník dobře, možná ten gól na 1:1 je trochu zlomil.
Vyrovnání jste zařídil krásnou trefou z dálky. Takových gólů jste asi moc nedal, že?
Já vůbec nedávám moc gólů. Neměl jsem ani jiné řešení, gólman byl daleko z brány, neměl jsem rychlost, tak jsem zpomalil, abych to zalepil. Snažil jsem se trefit bránu a trefil jsem to, hezkej gól.
A k tomu tři gólové nahrávky... Kdyby to bylo v hokeji, jste slavný.
Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli. Nic to neznamená, pokud body někde nepotvrdíme. Za jedna plus tři si nic nekoupím, my se potřebujeme zachránit.
Gól jste oslavou poslal do nebe. Komu?
Tak to slavím od září, co umřela máma.
Ze začátku to ale nešlo nejen Sigmě, ale i vám.
Musím říct, že jsem se hodně trápil, měl jsem tam hodně ztrát, mají mladé rychlé běhavé mužstvo to už na mě, takovýho pantátu, není. Měl jsem zdravotní problémy a tři týdny jsem prakticky netrénoval a pětatřicet minut jsem byl strašně zafučenej, nemohl jsem chytnout tempo. Bylo tam strašně moc ztrát. To je nejhorší, když seš hroznej a dáš gól a na tři nahraješ.
Máte z nahrávek stejnou radost, jako z gólu?
Ještě větší. Já dávám haluzácké góly.
Nakonec jich Sigma nastřílela Baníku šest. V čem byla změna?
V tom, že jsme vedli. To byla naše klasika, když vedeme, tak si všichni věří, hlavy jsou nahoře, mančaft je úplně jinej. Kluci měli chuť, bojovali jsme a stálo to za to. Byli jsme dobře připravení.
Po gólu vás museli ošetřovat, obočí máte sešité. Co se stalo?
Na to tu máme jednoho experta. Slavili jsme, Kuba Petr byl hlavou u mě, přiběhl Uroš Radakovič, skočil mi na záda a Kuba Petr mi dal čelo. Super.
Penaltu jste nechtěl kopat?
Na penaltu se cpu furt, ale máme spolehlivého Plšu. A ono by toho Ordoše už bylo moc.
V kabině to vypadá na velkou euforii. Co se tam děje?
Kluci tam mají narozeniny. (smích) Ne, euforie je obrovská, vždyť jsme nevyhráli tak půl roku. Ale musíme to trochu zmírnit, pořád to nic neznamená, máme obrovskou ztrátu. Musíme to potvrdit v dalším utkání a vyhrát i v Liberci. Jsem rád, že jsme si zastříleli, zvedli se a už jsme to nějak nastartovali.
Může tento zápas změnit celé vaše jaro?
Může to změnit, může nás to nastartovat, musíme to ale taky hlídat, abychom nebyli na hrušce. Musíme nastoupit tak jak dneska, bojovně, agresivně. A vyhrát další utkání, třeba hned v Liberci.
Koho byste mohli v boji o záchranu dostat pod sebe?
Možná jedinej soupeř je pro nás Jihlava. A tam už je ten odstup velkej. Ale ještě muže být všechno jinak, uvidíme, kdo tam z toho může vyplavat. My se musíme zachránit.
Jak se vám líbila atmosféra utkání?
Musím pochválit fanoušky Baníku, i naše, udělali výbornou atmosféru. Taková kulisa, krásné moravské derby. Možná bude i příští rok, když to nezachráníme. (úsměv)
A nevadily petardy, které létaly z kotle hostí?
Za takovou kulisu, ať si to tam hážou. Klobouk dolů před nimi, jak fandí. Že tam hodí pár petard, pokud to nikoho nezraní...
