Česko díky němu po sobotním programu poskočilo na halovém šampionátu v Portlandu na dělené 5. místo medailového žebříčku – ocitlo se totiž mezi zeměmi, které mají svého šampiona.
Pavel Maslák je opět zlatý. Jeho série v hale je impozantní: ME 2013, MS 2014, ME 2015, MS 2016. Čtyři velké akce, čtyři tituly, z toho dva světové.
„Zní to docela dobře,“ usmál se.
Jak dlouho může ještě vaše halová dominance trvat?
Myslím, že minimálně ještě rok. Když pojedu Evropu, vydržím zdravý a příprava půjde, jak má, věřím, že tam vyhraju. Svět za další dva roky, to je moc daleko.
Věřil jste si před finále na obhajobu?
Po semifinále jsem si byl téměř stoprocentně jistý, že získám medaili; věděl jsem, že když seběhnu první, tři další už mě nepředběhnou. Že Taplin závod tak rychle rozběhne, to jsem nečekal, ale hrálo to pro mě. Přepálil to, já se za ním vezl do třístovky a když jsem viděl, že tuhne, dalo mi to další impulz. Věděl jsem, že ho předběhnu.
Grenaďan Taplin začal ďábelsky, že?
Nemyslel jsem na tempo, jen jsem si ho hlídal. Je jednodušší, když člověk běží za někým.
Kdy jste si začal být titulem jistý?
Asi tak 70 metrů před cílem. Celou dobu jsem si říkal: V klidu, udělám Taplina až na rovince, půjdu tam do něj, ale on začal tuhnout už v zatáčce. I když jsem v ní nechtěl předbíhat, tak jsem šel před něj, protože by mě brzdil. Už jsem věděl, že je můj.
Nikdo další váš ohrozit nemohl?
Myslel jsem si, že za mnou nikdo není. Pak jsem v opakovaném záběru viděl, že Haroun se dostal docela dost blízko, nevím, jak moc mě stahoval. Vůbec jsem nevěděl, že tam je.
S titulem se pojí i prémie 40 tisíc dolarů. Odměníte se? Bude pořádná oslava?
Nějaká menší určitě proběhne, ale já stejně po závodě moc nevydržím, jsem unavený. Nebudu to přehánět. A odměna? Asi si nic speciálního nekoupím. Uvidím, jestli náhodou odměna nepřijde sama.
Co vás čeká dál?
Skoro týden volna. 29. března letíme zpátky na přípravu do Afriky, asi tam začneme s trenérem pozvolna. Po týdnu začnu něco dělat, pomalu do toho najedu.
Půjde to s titulem v zádech snáz?
Titul potěší, člověka nakopne. Ze začátku se mi určitě bude trénovat těžce, teď byl vrchol, to jste zvyklí moc netrénovat. Doma si navíc v tom volném týdnu budu zase zvykat na časový posun; myslím, že mě asi dost sejme. Začátek bude těžký, pak si zase na dřinu zvyknu.
Co halové zlato znamená do letní sezony?
Je to určitě velké povzbuzení, ale ne takové, kdyby tu byli všichni. Je olympijský rok, plno lidí halu vynechalo, s tím se počítalo. Spíš by mě nakopl nějaký lepší čas. 45,44 není úplně špatné, ale není to 45,24 jako před dvěma lety v Sopotech.
A váš cíl pro olympijské hry v Riu?
Chtěl bych udělat finále. Určitě.
