Generální ředitel Českých drah Pavel Krtek hledá nové věřitele - v červnu mají totiž splatnost dluhopisy v hodnotě 300 milionů eur, které vydal v roce 2011 někdejší management Petra Žaludy. Současně musí firma splatit víc než miliardu z úvěru od společnosti Eurofima na nákup nových vozidel a 1,2 miliardy za dluhopisy ČD Cargo.
Dráhy se snaží ulovit nové věřitele v době, která pro ně není lehká. Jednak by měly převést svá nádraží na Správu železniční dopravní cesty, což pro ně nejspíš nebude finančně výhodné. A jednak není jasné, zda se jim podaří udržet téměř monopolní postavení, pokud jde o vlaky objednávané státem a kraji. O tyto garantované příjmy je totiž mohou připravit soukromí dopravci. České dráhy však věří, že přefinancováním dluhů problém vyřeší.
„Máme souhlas dozorčí rady i řídícího výboru k přefinancování. Řešíme to, jako nejpravděpodobnější se jeví vydání dalších dluhopisů,“ uvedl generální ředitel Pavel Krtek. Půjde o jednu emisi, jež bude největší v historii firmy.
Dráhy by měly přefinancováním ušetřit: dobíhající dluhopisy mají úrok 4,5 procenta, v případě ČD Cargo dokonce pět procent. Loni vydané dluhopisy přitom měly úrok pod třemi procenty a ty nové by ho měly mít ještě nižší.
České dráhy nechtějí konkrétní plány komentovat. Momentálně jednají s investičními bankami o tom, jaké investory osloví. Poslední velkou emisi například koupily hlavně německé penzijní fondy. „Musíme ukázat, že budeme dál plně likvidní a solventní firmou,“ říká Krtek.
Podle Krtka nicméně není jisté, že nové dluhopisy firma vydá hned v červnu. Dopravce zatím ani nevybral poradce pro umístění dluhopisů na trh (s poslední emisí pomáhala Erste). „Jsou i jiné možnosti, máme například nevyužité úvěrové linky,“ vysvětlil Krtek.
Jasno zatím není ani o délce dluhopisů a měně, v níž budou vydané. „Chceme určitě dluhopisy na delší dobu, ideálně deset až patnáct let,“ dodal Krtek.
Platí ročně miliardu
Národní dopravce musí především věřitele přesvědčit, že bude schopen své závazky splácet. Zadlužení Českých drah je totiž kvůli rozsáhlé modernizaci v posledních letech vysoké, jen na úrocích firma zaplatí ročně kolem miliardy korun.
Oproti roku 2011, kdy byly vydány dluhopisy splatné letos v červnu, přitom nemá jistotu stálých příjmů: smlouvy na pronájem vlaků státu a krajům končí v roce 2019 a není jisté, zda budou prodlouženy. Laxní a pomalý přístup objednavatelů nicméně Českým drahám svědčí a je reálné, že většinu z 13 miliard od krajů a státu budou mít jistou bez soutěže i po roce 2019.
A další náklady se množí. Firma například musela zaplatit téměř půl miliardy v prohrané arbitráži Škodě Transportation, s druhou splátkou za inflační navýšení zatím čeká. To není exekučně vymahatelné a obě firmy spolu jednají, zda se bude platit v plné výši a zda vůbec.
Dopravci rovněž loni poprvé za šest let klesl počet cestujících, i když nepatrně, v řádu promile. Podle dopravce za to mohou hlavně časté výluky a nižší cena pohonných hmot, která lidi motivuje více jezdit autem.
Výluky způsobila rekordní modernizace, kterou loni tuzemská železnice prošla. Podle náměstka generálního ředitele ČD Michala Štěpána v některých dnech musely České dráhy kvůli výlukám denně vypravit až 500 autobusů.
Navzdory mírnému poklesu počtu cestujících navíc Českým drahám v roce 2015 stouply tržby a přepravní výkon. To v praxi znamená, že lidé jezdí delší úseky.
Dálkovou mezinárodní dopravu loni podle Českých drah lehce ovlivnily kvůli uprchlické krizi dočasně zastavené spoje z Maďarska. Za celý rok ale mezinárodní doprava vykázala velký růst.
Českým drahám se dařilo i ve vnitrostátní dálkové dopravě. Na trase Praha-Ostrava vzrostl zájem cestujících o deset procent. V desítkách procent je podle Štěpána i nárůst na trase Praha-Brno. Pokles naopak zaznamenává regionální doprava.
