S liazkou už od roku 2003 na Dakaru závodil jeho otec, ten rovněž z jablonecké fabriky získal celou dokumentaci k výrobě kamionu, i proto si dnes Macíkův tým staví dakarský speciál sám, vlastnoručně vyrábí i náhradní díly. Motor je však značky Gyrtech má objem 13 litrů a výkon při ideální teplotě 970 koní. „To je o 500 až 600 koní víc než mají normální liazky,“ vysvětluje pilot.
I proto může jeho stroj pelášit až 200 km/h, avšak na Dakaru je maximální rychlost omezená pro kamiony na 140 km/h. Za nedodržení následují pokuty a penalizace. I tak jsou etapy, kde kamiony dosáhnout průměru 100km/h. Do nádrže se vejde 900 litrů paliva a musí vydržet celou etapu.
„Spotřeba v závodním režimu je 150 litrů na 100 kilometrů, což je takový malý tank. Ale v normálním provozu se dostanu na 30 až 35 litrů. Vlastně by závodní spotřeba mohla být ještě vyšší, ale já využívám jen 70 procent výkonu.“
Převodovka pak má 16 rychlostí, Macík v závodě využívá pět šest „kvaltů“. Náhon je po celou dobu 4x4. Váha vozu je 8 600 kilogramů, s palivem a dalším nákladem však váží až 10 tun.
Samostatnou kapitolou jsou pneumatiky a jejich výměna. Jedno kolo totiž váží 140 kilogramů, drží na 10 šroubech, takže se při defektu zapotí celá tříčlenná posádka. Rekordní výměnu zvládl Macík a spol. za 4 minuty a 20 vteřin. „Ale už jsme jedno kolo měnili 25 minut, protože když defekt přijde na konci etapy a ještě ve 40 stupních, už fakt nemůžete.“
Gumy lze upouštět i dofouknout přímo z kabiny, což je klíčové v písečných dunách. Tam může tlak klesnout až na 0,8 baru, protože lépe v písku drží. „To je pak z gumy úplná bačkora.“
Na Dakar veze Macík 20 náhradních pneumatik, cena jedné je 27 tisíc korun! „Jeden Dakar vám jich zbude 15 a na jiném jich 20 nestačí a ještě sháníte od ostatních týmů,“ říká Macík.
