Z podzemí v Ostravě a Karviné se hrnulo uhlí. Z hutí teklo železo jako láva z protržené sopky. Původní dělnické kolonie přestávaly stačit. Po druhé světové válce bylo nutně zapotřebí ubytovat horníky a hutníky pro rozvíjející se československé doly a hutě.
Na západním okraji Ostravy v té době vzniklo sídliště Poruba, zatímco na východ od Ostravy vyrostlo ve stejné době úplně nové město, jehož obyvatelé měli být za pár minut na šichtě - ať už v Karviné, nebo v Ostravě.
Historie nejmladšího města v zemi se začala psát v 50. letech 20. století. Od udělení městských práv Havířovu uplynulo v pátek 4. prosince rovných 60 let.
Poválečná velkorysost
Hlavní ulice města tvoří honosný bulvár, který připomíná široké a rozlehlé bulváry v Paříži a v Moskvě. Pokud toužíte po seznámení se s architekturou zvanou socialistický realismus neboli sorela, pak je Havířov tím pravým místem k návštěvě.
Na druhou stranu architektura připomíná spíš než budovatelské hnutí sovětských architektů luxus české renesance. Právě z renesance tvůrci tohoto sídliště čerpali, když hledali místo, kde postavit město budoucnosti.
Paradoxně tak ve snaze vytvořit dílo, které bude popírat buržoazní charakter měst první republiky, postavili domy, ulice, dvory, školy a kulturní domy, které připomínají šlechtické paláce.
Dodnes jsou byty v Havířově velkoryse řešené a vše, co člověk potřebuje, je po ruce, tedy přesněji nedaleko.
Přízemí domů tvoří obchody a veškeré služby včetně kaváren. To až později přestali architekti myslet na to, že lidé potřebují také někde nakupovat, bavit se a chodit za kulturou. Havířov stavěli ještě s rozmyslem, kreativitou a touhou dělat to pro lidi.
Galerie pod širým nebem
Ještě víc překvapí, když člověk procházející ulicemi Havířova zvedne hlavu. Fasády domů jsou jedna velká galerie pod širým nebem. Je těžké hledat dům, jehož zdi nezdobí nějaké umění, ať už mozaika, socha nebo fresky. Ano, jsou to většinou realistické výjevy ze života lidí, ale pořád to bylo nápaditější než šedé zdi paneláků, které přišly na řadu v dalších desetiletích.
Když projdete dvorky a přilehlé ulice, vidíte na domech všechny možné druhy ptáků a zvířat. Jinde jsou jednotícím prvkem na fasádách jakési ornamenty připomínající Středomoří. Kulturní dům zdobí lunety, věžičky a vitráže. Žádná nuda.
Může se hodit DOCK Rezidence - luxusní novostavba u břehu Vltavy v žádané lokalitě Praha 8 Více bytů k prodeji na Reality.iDNES.cz. |
Soch jsou desítky a názvy jsou výmluvné: Dívka s květinami, Chlapec s balonem, Sedící žena, Rodina. Pak se tu ovšem najdou i takové, které sice také zaznamenávaly dobu svého vzniku, ale dnes už jsou za hranou a zmizely v propadlišti dějin. Například skulpturu s názvem V. I. Lenin už nenajdete. Toho mi nepřijde líto, zato socha Lipová vila mohla být fajn, ale také už tady není.
Skanzen na sídlišti
Jeden pozůstatek dávných dob v Havířově přece jen naleznete. Je to malý skanzen ukrytý mezi garážemi a panelovými domy na okraji města. Stavení se jmenuje Kotulova dřevěnka a je to oblíbené místo vycházek. Dřevěnka jako kdyby sem zabloudila.
Vypadá jako chalupy z beskydských strání. Je ukázkou toho, jak vypadala zástavba této části Těšínska před staletími. Je to poslední dům, který se dochoval z 18. století. V té době tady podobných dřevěných domů bylo rozeseto v krajině víc.
Všechny ustoupily výstavbě Havířova, jen tento poslední domek přežil, a to díky tomu, že v něm ještě v 70. letech žili poslední majitelé - rodina Kotulů. Dnes je v dřevěnici muzeum, které ukazuje život lidí na venkově. Opravený je větrný mlýnek, jímž si rodina mlela mouku. Projít se dá původní stodola se všemi pluhy, hráběmi a lisy, bez kterých se chalupník neobešel. Chcete-li nahlédnout ještě dál do historie Faratína (pardon, Havířova), zastavte se na okraji města v zámku se zbytky anglického parku. Už ve 14. století tady stávala vesnice Šumbark. Dnes je v zámku hotel, který se stal oblíbeným místem svatebních oslav.
Nejlidnatější česká města dnes (a před 60 lety)
- Praha: 1 259 079 (970 572)
- Brno: 377 440 (303 678)
- Ostrava: 294 200 (200 946)
- Plzeň: 169 033 (133 298)
- Liberec: 102 562 (64 839)
- Olomouc: 99 809 (72 286)
- Ústí nad Labem: 93 409 (63 121)
- České Budějovice: 93 285 (62 583)
- Hradec Králové: 92 808 (54 160)
- Pardubice: 89 693 (49 984)
- Zlín: 75 112 (57 266)
- Havířov: 75 049 (0)
Zdroj: Český statistický úřad, údaje se vztahují k 31. 12. 2014 a 31. 12. 1955.
