Ukazují to údaje společnosti Inoxive, která pravidelně analyzuje tuzemský mýtný systém. „Původně jsme čekali, že výběr mýto letos přesáhne 10 miliard korun, aktuální odhad je 9,65 až 9,8 miliardy korun,“ řekl Ondřej Zaoral z Inoxive. Podle něj je důvodem snížení odhadu i fakt, že ve druhé polovině letošního roku už objem dopravy neroste tak rychle, jako na začátku roku.
Stát navíc podle Zaorala prodělává na tom, že nechává příliš dlouho zvýhodněné sazby pro nákladní vozidla s nejnovějšími motory, které neprodukují tolik emisí. S růstem počtu vozidel s emisní třídou Euro 6 proto příští rok očekává, že průměrná sazba za kilometr příští rok klesne o deset haléřů a celkově tak mýto přijde na výnosech o 230 milionů korun.
Mapa mýta.
„Nižší sazby mají motivovat k nákupu ekologických vozidel, stát je ale nechává příliš dlouho i na období, kdy už jiné vozy nejdou koupit,“ říká Zaoral. Podle něj stejně dopravci nová auta kupují, bez ohledu na sazby. Dokládá to daty o provozu vozidel podle emisních tříd na jednotlivých dálnicích.
„Nejzelenější“ je v tomto ohledu dálnice D5, kde je 73% vozidel s emisní třídou Euro IV a výše. Naopak na silnici I/58 z Ostravy do Rožnova pod Radhoštěm jezdí stále 17% s motory emisní třídy Euro 0 - 2. To ukazuje, že ekologická podpora zvýhodněnými sazbami nefunguje v regionální dopravě, kde nákladní vozidla nejezdí příliš často po zpoplatněných silnicích a dálnicích.
Inoxive ve své zprávě i srovnával, kolik se vybere na jednotlivých úsecích. Nejvyšší výnos na kilometr má stát na úseku dálnice D1 mezi sjezdem na Mikulov a odbočkou na D2. V roce 2014 tu projelo 4,06 milionu kamionů, každý zpoplatněný kilometr přinesl 17,2 milionů korun. Nejvíce v absolutní hodnotě vynáší díky své délce úsek D1 mezi Velký Beranovem a Měřínem, kde se vloni vybralo 174 milionů korun.
Naopak nejméně efektivní je mýtný úsek na silnici I/43 v Olomouci mezi silnicí R35 a centrem města, kde se vloni vybralo 910 tisíc korun. Nejméně za kilometr vybírá stát na silnici I/47 mezi Kroměříží a Hulínem, která kopíruje dálnici D1. Na jednom kilometru tu vybere za rok jen 295 tisíc korun, osmapadesátkrát méně, než na nejziskovějším úseku v Brně.
Stát ročně zaplatí za provoz mýta kolem dvou miliard korun, jeden zpoplatněný kilometr vychází na 1,5 milionu korun. Z toho vyplývá, že některé úseky státu vydělávají méně, než kolik ho reálně stojí. Podle Zaorala ale nejde takto počítat, že některé zpoplatněné úseky jsou pro stát ztrátové a hodnotit podle toho kvalitu mýtného systému.
„Musely by se počítat přírůstkové náklady pro konkrétní úsek a výnosový dopad na celý systém,“ vysvětlil Zaoral. „Některé úseky silnic prvních tříd jsou zpoplatněné kvůli tomu, že jsou paralelní s dálnicí a řidiči z dálnice nesjížděli. V takovém případě se nedá hodnotit jen přínos jedné brány,“ dodal Zaoral.
