První písemné záznamy o diamantech pocházejí ze 4. století před naším letopočtem. Nalezené texty psané sanskrtem vypovídají, že diamanty byly již v této době zbožím, se kterým se obchodovalo v Indii. Diamant je krystalická forma uhlíku, nejtvrdší známý přírodní minerál, který má zároveň nejvyšší tepelnou vodivost ze všech dostupných materiálů.
Utvářel se ve velkých hloubkách planety, přibližně 100 až 200 kilometrů pod zemskou kůrou. Do konce 14. století byly do šperků zasazovány pouze surové nezpracované diamanty. Nikdo do té doby nevěděl, jak tyto drahokamy správně opracovat, obrousit a vyleštit. S opracováním si poradil až Belgičan Lodewijck van Bercken, který objevil způsob řezání diamantu jiným diamantem.
Diamanty se hledají desítky let
I přesto, že průzkumníci disponují moderní technikou, objevování nových diamantových nalezišť není snadné. Hledají se i desítky let. Prohledávají se vyhaslé sopky, koryta řek, písečná pobřeží i mořské dno. Diamanty se těží na povrchu i v hlubinných dolech, kde jsou rozebírány shluky prastarých vyvřelin vzniklých sopečnou činností. K nalezení vzácných kamenů geologové využívají i termity.
Proč termity? Hloubí hluboké šachty, aby na pouštích dokázali přežít. Části svých termitišť nad povrchem opravují pomocí vlhké zeminy. Pro ni se termiti prokopávají do hloubek až kolem 30 metrů. Geologové pak prozkoumávají vynesené části hornin i samotné termity, na které se v hloubkách uchycují další látky. Po patřičné analýze jsou schopni říct, kde by se mohla v daném místě nalézat ložiska vzácných kovů nebo diamantů bez nutnosti hloubkových vrtů.
V Africe je jich zatím nejvíce
Doposud bylo nejvíce diamantů nalezeno v Africe. Podle světové asociace zpracovatelů a obchodníků s diamanty (World Diamond Council) generuje Afrika zhruba 65 % celé světové produkce diamantů.
Z konkrétních zemí bylo nejvíce diamantů na světě nalezeno v Rusku, dále v Botswaně a v Kongu. Významným nalezištěm je pak i Jihoafrická republika, Austrálie a Kanada. Diamant byl v minulosti několikrát objeven i v České republice. Na jeden karát (0,2 gramu) diamantu je dnes třeba průměrně vytěžit 250 tun zeminy, horniny či písku.
Jakmile surové diamanty opustí zemský povrch, putují k odborníkům, kteří je roztřídí a ocení. V závislosti na velikosti, tvaru, kvalitě a barvě existují tisíce různých kategorií. „Pouze 3 % nalezených kamenů jsou nejlepší špičkové diamanty. Vhodnou kvalitu pro použití ve šperkařském průmyslu mívá zhruba 20 % všech vytěžených diamantů. Zbytek je používán pro ostří nástrojů a další průmyslové využití,“ uvádí Alojz Ryšavý, klenotník a majitel ALO diamonds.
Jak se z vytěženého diamantu stane vzácný šperk, uvidíte v naší fotogalerii:
Nezpracované diamanty míří na burzy
Roztříděné kameny se obvykle dodávají na renomované burzy, které se konají po celém světě. Jedna z nejznámějších je v Hongkongu. Kvalitu nalezených diamantů odborníci určují podle kritérií známých pod označením 4C: carat (váha), clarity (čistota), colour (barva), cut (brus). Diamant se jako jediný drahokam vyskytuje na naší planetě v různých barevných modifikacích.
Čtěte takéKdo chce nakoupit diamanty nebo drahé kameny, nesmí chybět na burze v Hongkongu. Žádné cenovky nebo sazebníky. O cenách drahokamů a diamantů se smlouvá  |
Za dokonalé diamanty jsou považovány bílé (přesněji bezbarvé) kameny, které při svém vzniku nebyly znečištěny žádnou okolní příměsí. Většina nalezených kamenů mívá zbarvení způsobené drobnými nečistotami. I když není tento typ zbarvení běžným pohledem rozeznatelný, cenu dokáže snížit i o desítky procent. Jinak je tomu s výrazným zabarvením, které je naopak velmi žádané. Diamanty růžové, červené, sytě žluté nebo modré barvy jsou nejdražší.
Broušením k oslnivé dokonalosti
Nejslavnějším evropským místem, kde jsou diamanty prodávány na burze, a zároveň broušeny a leštěny v renomovaných dílnách, jsou Antverpy. Samotný surový diamant není nijak atraktivní. Většina lidí by si ho nejspíše spletla s úlomkem skla.
Aby diamant získal svoji známou podobu, je nutné ho vybrousit. Technika broušení a leštění diamantů je uměním, které bylo zdokonalováno stovky let. Nejoblíbenější výbrus diamantu je briliant. Samotné broušení může trvat až 80 hodin a diamant při něm většinou ztrácí přes polovinu své původní váhy. Větší a dražší kameny se brousí ručně, strojově zpracovány bývají pouze malé kameny.
Trendem jsou investiční rodinné šperky
V dnešní době si lidé běžné pořizují diamantový šperk. Jde o dlouhodobou investici se zajímavým zhodnocení. „Z našeho letošního průzkumu vyplynulo, že šperk si jako investici pořizuje každý pátý Čech, který kupuje klenoty. Počet zákazníků, kteří se ptají na investiční šperky, stále roste. Zhodnocení u této kategorie investic můžeme očekávat v desítkách až stovkách tisíc korun v rámci pěti let v závislosti na pořizovací ceně zakoupených klenotů,“ uvádí Alojz Ryšavý.
Jak poznat pravý diamant od falešného? Podívejte se na naši reportáž:
5. března 2014 |
