Slovinský reprezentační brankář si po výhře 4:1 s týmem vychutnával zaslouženou „děkovačku“.
„Nezáleží na tom, koho diváci zrovna vyvolávají,“ reagoval na to, že tribuny kromě dalších opor skandovaly především jeho křestní jméno. „Je to důkaz toho, že každý odvedl dobrou práci. Opět jsme měli na své straně jedny z nejúžasnějších fanoušků, kteří nás podporovali celý zápas. Za to jim moc děkuju, na naší výhře mají velký podíl,“ dodal 32letý gólman.
Co vás nasměrovalo k výhře nad Třincem?
Týmový výkon. Když jsme v předchozích třech zápasech šli na led, nebyli jsme všichni na stejné vlně. Proto jsme tropili ty neskutečné chyby, které nás stály body. Ale tentokrát jsme dělali ty důležité drobnosti správně a to byl důvod, proč jsme konečně vyhráli. Úsilí, které jsme proti Třinci ukázali, by mělo být pro Pardubice samozřejmostí. Kdyby soupeř proměnil některé šance, mohli jsme znovu prohrát, ale nikdo by nás nemohl vinit z toho, že jsme se nesnažili a nenechali tam všechno. Takhle bychom měli pokračovat celou sezonu.
Je to vůbec první vítězství od jejího začátku. Cítíte jako mužstvo velkou úlevu?
Pro každého sportovce je frustrující, když se pořád jenom prohrává -chodíte každý den do práce a nefunguje to. Zvlášť způsob, jakým jsme utkání ztráceli, byl ubíjející. Častokrát to bylo v posledních sekundách.
Máte pro zmíněné kolapsy Dynama nějaké vysvětlení?
To byly ty maličkosti, které jsme předtím nedodržovali. Ale to je hokej, stane se ledacos. S Třincem jsme hráli jeden pro druhého a výsledek se dostavil.
V prvních dvou kolech, když jste stál v brance a spoluhráči před vámi páchali těžko uvěřitelné hrubky, jste působil klidně a nedával průchod negativním emocím. Jak jste to dokázal?
Mám za sebou řadu náročných zápasů za mnohem horší družstva, než jakým jsou Pardubice - tohle je ve srovnání s nimi prvotřídní klub. Prohrávali jsme s nimi jeden zápas za druhým, hráli špatný hokej... Když prohrajete utkání, čas už stejně nevrátíte. Musíte se dívat dopředu a zůstat pozitivní, makat dál tvrdě v tréninku a ono to příště bude lepší. Takhle k tomu přistupuju po celou kariéru.
V kabině jste se tedy snažil povzbuzovat týmové sebevědomí?
Jasně, ale to všichni. Máme pár starších kluků, kteří říkali, že musíme zůstat optimisty a že nejhorší by bylo tomu po těch třech porážkách nějak podlehnout. Je teprve začátek sezony, za námi jsou pouhé čtyři zápasy základní části a dalších 48 jich ještě budeme hrát. Je důležité dávat dobrý příklad mladým hráčům, kteří nemají tolik zkušeností. To jsme s Třincem ukázali; nebyli jsme psychicky dole. Odehráli jsme tři slušné třetiny. Ve druhé jsme vstřelili třetí gól a říkali si: Co se děje? My dali tři góly, na to jsme předtím potřebovali tři zápasy! Pod dojmem toho jsme trochu přestali bruslit a Třinec měl najednou dost šancí. Je to vše o zkušenostech a poctivé každodenní dřině. Pokud ji podstoupíme, bude to dobré.