Do studentských let buď ještě nedorostli, nebo naopak už tomu jsou desítky let, co byli mladí. Ale stačí procházka areálem Dolních Vítkovic a je zřejmé, že ani nejmladší, či znatelně dříve narození návštěvníci Colours of Ostrava jsou zastoupeni v hojném počtu. A vidět jsou i lidé na vozíku nebo o berlích, přičemž tělesný hednikep je na festivalu znevýhodněním jen malým.
„Hudba ne, ale mají trampolínu“
V nedělním žhnoucím odpoledni vešla do festivalového areálu Eva Bezručová z Moravské Ostravy se čtyřletou dcerkou Beátkou a o dva roky mladším Toníkem. Mobilem se domlouvá s manželem, kde se setkají. „Manžel rotuje po festivalu a občas se připojí. Já jsem dětmi limitovaná, ale to nevadí, určitě jsme si Colours nechtěli nechat ujít,“ vysvětluje.
Eva Bezručová s dcerou Beátkou a synem Toníkem.
Beátka se do Vítkovic těšila, určitě však ne na koncerty. Už slyšela, že festival má i jiné atrakce. „Prý tam mají trampolínu,“ zmiňuje premiérově otevřený Family park.
Rodiče také mohli nechat své děti pohlídat a nejmenší návštěvníci se nenudili. Připraven byl šašek, různé soutěže i další zábava. Podle organizátorů na festival dorazilo nejméně 1 500 dětí.
Táňa a Filip Bahnerovi přijeli s dětmi poprvé a prý tak založili tradici celorodinných účastí na Colours of Ostrava.
Poprvé s dětmi vyrazili na Colours of Ostrava Táňa a Filip Bahnerovi, žijící rovněž v centrální části Ostravy. Desetiletý Jonáš se těšil jak na koncerty, tak i další doprovodné akce, pětiletý Tadeáš v tom ještě neměl zcela jasno.
Jeho rodiče se pak shodli na tom, že největší zážitek měli z koncertu britských CoCo & The Butterfields. „Chtěli bychom, aby kluci chodili na festival rádi i na další ročníky,“ poznamenal Filip Bahner a manželka Táňa s úsměvem dodala: „Možná jednou budou na Colours tahat oni nás.“
Senioři měli neděli zdarma
Zcela bezplatně mohli v neděli na Clolours of Ostrava přijít lidé nad 65 let. Mnoho z nich toho využilo, jiní toho nedbali a do hudebního reje vyráželi od prvního dne. „V neděli očekáváme návštěvnost asi pěti stovek seniorů,“ zmínil festivalový mluvčí Jiří Sedlák.
Jarmila Krížová přijela do Ostravy ze slovenské Žiliny.
Ač ostravská rodačka, tak 75letá Jarmila Krížová žije už desítky let ve slovenské Žilině. Poprvé Colours „ochutnala“ před dvěma roky, letos i s kamarádkou přijela znovu. „Co mě zajímá? všechno. Podívám se na koncerty a prohlédnu si vysoké pece, už se moc těším,“ neskrývala nadšení.
To Marie a Josef Hamerští z Paskova na Frýdecko-Místecku se nechali k příjezdu do Ostravy, kde kdysi bydleli, přesvědčit dcerou Pavlínou. A rozhodně nelitovali.
Marie a Josef Hamerští z Paskova dali na doporučení dcery Pavlíny a přijeli na festival.
Pan Josef dokonce ve Vítkovicích pracoval, dostal se také k vysokým pecím, když ještě chrlily surové železo. „Jsem zvědavý, co z pecí a okolí udělali, určitě se na to podíváme,“ konstatoval 68letý muž.
Lepší a lepší, jen ty záchodové budky jsou moc daleko
Festivalové dění si nenechalo ujít ani zhruba sedm stovek zdravotně znevýhodněných. Zatímco před několika ročníky ještě žehrali například na špatný povrch, letos kvitovali mnohá vylepšení. Až na jednu výjimku.
„Jedny záchody jsou při vstupu, další až za druhou scénou. To je moc daleko, protože my potřebujeme častěji. A třeba pro lidi o berlích to je hrozně náročné a nepříjemné,“ zmiňovala Jitka Martiníková z Ostravy-Poruby a vedle přikyvovala její kamarádka Marcela Šálková z Prostějova.
Vratislav Hudeček (vpravo) s Janem Mužíkem si festival užívali.
Loni měli hendikepovaní k dispozici i záchody například naproti hlavní scéně, letos ale nikoliv. „Možná si na zápach stěžovali provozovatelé restaurací. To chápu, ale my opravdu nemáme takové možnosti pohybu. Jinak jsou Colours naprosto skvělé,“ dodala Martiníková s tím, že nejvíce je upoutalo vystoupení bratrů Ebenů.
Podobné výhrady k WC měli i Vratislav Hudeček z Frýdlantu nad Ostravicí a Jan Mužík z Ostravy-Pískových dolů. „Kamarádi, co na festivalu byli před několika lety, popisovali, že kdysi tady nebyl pohyb s vozíkem moc možný, bylo to náročné. Všechno se to tady zlepšilo. Ty záchody jsou opravdu problém, ale je to jen detail,“ zasmál se.
