Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvNárazník tatrovky, která přifuněla k semaforu, mám někde ve výšce týla. Hustý pražský provoz mě stresuje hlavně svou nevyzpytatelností. S gétéčkem jsme se už skamarádili. Jen motor by potřeboval seřídit, takže občas je třeba dojíždět k semaforu s pravačkou na pedálu brzdy i plynu současně. Jinak mu stoprocentně věřím, to spíš ta paní, co telefonuje a při tom se maluje za volantem terénního hromotluka, mi nahání strach.
Oproti slavnějšímu strýčkovi - Chevroletu Corvette, který přežil ve výrobě do dnešních dnů (dnes už v sedmé generaci), měl Opel GT život o poznání kratší. I přesto pět let výroby od roku 1968 do roku 1973 stačilo, aby jich světlo světa spatřilo na sto tisíc a aby se stal legendou. Přitom mezi veteránisty moc ceněný není. Nejvíc jich zemřelo na oranžový mor. Tenhle kousek půjčený z muzea Opelu je ale v parádním stavu.
Úspěšný experiment
Rüsselheimskou automobilku, která tehdy patřila k evropským leaderům, zájem publika při premiéře v roce 1965 přesvědčil, že GT musí do výroby. Od experimentálního vozu, který byl také parádním představením designérského studia Opelu, trvala cesta do sériové výroby pouhé tři roky. Tehdy ještě automobilky měly odvahu se do takových eskapád pouštět...
Opel tehdy razil filozofii takzvané modulární montáže. Že vám to něco připomíná? Mantrou dneška je modularita výroby i vývoje - takzvané modulární platformy umožňující variabilně měnit dílčí technické parametry a s jejich pomocí stavět a vyvíjet auta efektivněji, rychleji a laciněji dnes zavádí většina masových výrobců aut.
Celá podvozková platforma a zadní tuhá náprava GTčka s Panhardskou tyčí a podélnými vodicími rameny, odpérovaná vinutými pružinami, pocházely z modelu Kadett B, stejně jako přední náprava s příčným listovým perem.
Zákazníci mohli volit ze dvou motorů: čtyřválce 1,1 l o výkonu 60 koňských sil (ten je mnohem vzácnější, vyrobilo se jich jen něco přes tři a půl tisíce), pocházejícího z kadettu, a většího čtyřválce 1,9 l o výkonu 90 koňských sil z modelu Rekord. Ten pracuje i v tom kanárkovém krasavci.
Subtilní sporťák
Při setkání naživo možná působí některé partie trochu disproporčně. GT je vzhledem k dalším mírám úzké a možná končí za zadním kolem moc brzy, ale je to dáno spíš optikou zdeformovanou moderními sporťáky. Na pohled je to elegantní střízlík, který však vyžaduje chlapáckou sílu k sešlápnutí spojky, při třetím řazení už to ale nevnímáte. Jednička je jen pro cuknutí z místa, dvojka hodně do síly, většinu okreskového ježdění obslouží trojka. Kulisa je trochu pootočená, ale kvalty tam padají přesně.
Motor by potřeboval trochu péče zkušeného motoráře, který by seřídil karburátor. I tak je cítit jeho přirozená síla bezmála dvou litrů objemu. Je hezky pružný a má parádní přirozený hlas atmosferického benziňáku staré školy.
Pohled pod kapotu prozradí, že konstrukce vycházela z požadavku na jednoduchost a dobré rozložení hmotnosti. Podélně uložený čtyřválec je posunutý hodně vzad, před ním je na dvou podélnících přichycena přepážka, která tvoří v zašpičatělém čumáku kapsu na baterku a krásná vyklápěcí světla.
Ta proslavila gétéčko po celém světě, jsou totiž vyklápěcí. Móda aut s mrkacími světly ale přišla až desetiletí po GT. Tlačítko k jejich ovládání nehledejte a vezměte za velkou páku na středovém tunelu: od sebe vyklopit, k sobě zaklopit. Mechanismus potřebuje pevnou ruku. Narozdíl od všech zvyklostí se mrkačky při vyklápění otáčí kolem podélné osy s kovovým lupnutím.
Spartánskost až na dřeň, to je sympatická duše gétéčka. Jednoduchá sedadla s buřtíkovým prošíváním vypadají úžasně a jsou nečekaně pohodlná, poberou průměrného člověka i přerostlého fotografa a oba si libují, jak dobře jsou tvarovaná. Napolohovat se moc nedají, jen posouvat vpřed, měnit sklon opěradla jde jen přibližně. Sedím nezvykle naležato, ale cítím se, jako bych se tu narodil. Nádherný volant s tenkým dřevěným věncem skvěle padne do ruky. Sedí se skoro na silnici, nohy natažené vpřed a pedály blízko sebe, tak to má v čistokrevném sporťáku být.
Gétéčko prý v 60. letech stavěli tak, že nejdřív navrhli místo pro dva pasažéry a až pak nakreslili karoserii. A ta je majstrštykem. V tom měl Opel v té době náskok před ostatními. Vlastní designérské studio si otevřel jako první evropská značka (ostatní spoléhali na karosárny nebo externí výtvarníky), inspirovaly je k tomu úspěchy ostatních značek amerického koncernu GM, který si týmy vlastních stylistů hýčkal už před válkou.
Vzadu je jen nádrž, hlásá to i šperk v podobě víčka nádrže zářícího chromem na výsostném místě. Žádné otevírací okno, ani náznak kufru.
Bagáž se ukládá na plochu za sedadly. Toto řešení bylo pravděpodobně zvoleno nejen pro lepší rozložení hmotnosti, ale i pro zachování tuhosti karoserie. Kdyby byla vzadu prořezaná, auto by se asi kroutilo. Však taky sešlo z plánované verze roadster, kterou mělo GT dostat.
Přístrojovka je jednoduchá, u auta z šedesátých let se nenechte zaskočit jedinou - blinkrovou - páčkou pod volantem. Ostatní se ovládá přepínači na středovém panelu, i stěrače. Každého zaujme tlačítko s nápisem „alarm“, to pouští všechny blinkry.
Jízda je opojná
Jízdní vlastnosti jsou okouzlující. Není to žádný sprinter, ale sportovního ducha má. Jistě se šofér cítí tak deset kilometrů pod rychlostními limity okresek a dálnic, že se ale GT umí rozparádit až k udávané stopětaosmdesátce, mu věříte. Zrychlení na stovku za 10,8 je slušné i na dnešní dobu.
Jízda může být velmi přesná. Na dovádění v zatáčkách má málo výkonu, i tak umí být rychlý. Vysoké pneumatiky skvěle tlumí nerovnosti, ani strupatá okreska není pro auto či posádku mučírnou.
Podvozek je pohodlný i na rozbitých cestách, jen občas si zadek poodskočí. Obava z věkovitosti gétéčka rozhodně není na místě, právě jízdní vlastnosti jsou ozdobou. Řízení vede auto přesně tam, kam šofér chce, a limity prosvištění zatáčkou se s přibývajícími kilometry a zkušeností a klesajícím strachem pořádně zvyšují.
Velkým překvapením je zatáčení v plném rejdu. Automobiloví dědečci totiž v mezních polohách řízení často tak trochu kulhají. Geometrie přední řízené nápravy často přeci jen nebývá tak dokonalá. U GT ale dokonalá je. I v plném rejdu krásně vykrouží oblouk.
Pětačtyřicetileté auto také obdivuhodně účinně brzdí, je to dáno muší vahou hluboko pod tunu.
„Gétéčko“ dnes není žádným extrémně drahým a nedostupným veteránem: ceny za pěkný kousek začínají v Německu na zhruba 240 tisících korunách, k mání je jich momentálně asi 65. Dvě GT jsou na prodej i v Česku (240 a 420 tisíc Kč). Výhodou je dobrá dostupnost náhradních dílů, spousta z nich je shodná s běžnými kadetty a rekordy.
Jen létání je krásnější!Návštěvníci německého autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1965 nemohli uvěřit svým očím: Přímo uprostřed stánku automobilky Opel zářilo nádherné dvoumístné kupé Experimental GT, které vůbec nevypadalo na to, že je dílem evropského výrobce rodinných vozů. Na nekonečné dotazy, zda se tento vůz dostane do sériové výroby, mluvčí automobilky Opel jasně odpovídali: „Ne, prototyp Experimental GT je pro nás pouze vysoce výkonným zkušebním vzorkem, na kterém si ověřujeme některé konstrukce a prvky. Na zkušebním okruhu Opelu v Dudenhofenu například na prototypu testujeme chování motorů a zavěšení při velmi vysokých rychlostech.“ Jedním z úkolů bylo také ověřování aerodynamiky. S tím se tým dodnes žijícího designéra Erharda Schnella (je mu 88 let) vypořádal skvěle. Někteří v tvarech gétéčka vidí lahev coca-coly. Uplynuly však tři roky a na autosalonu IAA 1968 se opět objevil model GT, tentokrát však už dotažený do stadia připraveného pro zavedení do sériové výroby. Dokončení vývoje a testování modelu GT trvalo pouhé tři roky, což byla mimořádně krátká doba. Takhle rychle se to zvládlo jen díky tomu, že GT bylo vlastně skládačkou běžných podvozkových dílů a motorů z modelů Kadett a Rekord, karoserie však vyráběla na zakázku francouzská firma Brissonneau a Lotz.  Při uvedení modelu Opel GT se nenechali zahanbit ani kreativní pracovníci. Nový model uváděl slogan „Jen létání je krásnější!“ (Nur Fliegen is schöner!) a celostránkové inzeráty, na kterých bylo vytištěno:„Whoooaamm! Whoooaammmm!!Rrrrrrrrrrooooooooooooooooooooooooorrrrrrrrrr!!!! To je zvuk Opelu GT!“ Jednoduchý, krásný sporťák pro každý den slavil úspěch hlavně za oceánem: z celkem vyrobených 103 463 kusů do roku 1973 jich přes 70 tisíc našlo kupce v USA a Kanadě. Na rychlostní dráze testovacího okruhu v Dudenhofenu překonal Opel GT poháněný novým vznětovým motorem dva světové a celkem čtrnáct mezinárodních rekordů! Opel GT se zasloužil ještě o jednu senzaci, to když se objevil na závodním okruhu Hockenheim Opel GT poháněný elektrickou energií. |
