„V nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje v současnosti chybí pětatřicet lékařů,“ říká krajská radní pro zdravotnictví Jana Třešňáková (ČSSD).
Nejvíc, tedy 12, jich postrádají nemocnice v Náchodě a Jičíně, špitál v Trutnově je 8 lékařů pod stav a nejmenší městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem by pro optimální stav potřebovala ještě 3 doktory. Podle nemocnic sice ještě situace není kritická, ale není ani ideální.
„Teď je to na hraně. Lékaře sháníme tak, že jsme se například účastnili veletrhu pracovních příležitostí nebo nabízíme lékařům, kteří nejsou z Královéhradeckého kraje, příplatek,“ říká zástupce ředitele náchodské nemocnice Lukáš Hartwich.
Čeští či slovenští lékaři však podle něj velkým zájmem neoplývají. „Nyní se hlásí pár lékařů z Ukrajiny. U nich je to trochu složitější, protože musí mít uznané vzdělání a složit jazykové zkoušky,“ naznačuje Hartwich směr, kterým se mohou krajské nemocnice do budoucna ubírat.
Hradecké nemocnici chybí hlavně sestry
Naopak ředitel největšího krajského zařízení, Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Roman Prymula by raději viděl systémové změny, které by ve špitálech udržely české doktory.
„Nejde ani tak o to, že by byl nedostatek lékařů, ale chybí nám určitá kvalifikační úroveň. V některých oborech jsme na tom velice špatně, třeba v pediatrii hrozí, že pokud by se spojila ještě atestace tak, jak se to navrhuje, tak by nám mohli odejít někteří nemocniční pediatři do soukromé praxe, protože ta je lépe financována,“ upozorňuje Prymula.
Jedním dechem ale dodává, že pokud by došlo k ohrožení dostupnosti péče, lékaře z Ukrajiny by musely nemocnice přijmout.
Fakultní nemocnice však podle něj zatím dostatek lékařů má. Uvítala by spíše další zdravotní sestry.
„V sestrách jsme teď 26 lidí pod stav. Je to dáno i systémem vzdělávání. Je hezké, když mají sestry bakalářské nebo magisterské vzdělání, ale nedají se použít ke všemu,“ upozorňuje ředitel fakultní nemocnice a zároveň přiznává, že mladí lidé, kteří se pustí do studia medicíny, nemohou hned čekat závratné finanční ohodnocení. Vyšší platy přicházejí až s rostoucími zkušenostmi a atestací.
Chybí internisté, neurologové i lékaři pro ARO
„Je nepopiratelné, že dobře vzdělaní lidé se v jiných oborech dostanou k atraktivnějšímu výdělku. Lékař je plně kvalifikovaný až po devíti desíti letech, kdy tedy roste i jeho finanční ohodnocení,“ říká Prymula.
Nemocnicím spravovaným krajem chybí v největším počtu internisté, po nich pak neurologové a také lékaři pro oddělení ARO, LDN a gynekologicko-porodnické.
Nemocnice v krajiKrálovéhradecký kraj spravuje čtveřici menších nemocnic, a to oblastní nemocnice v Náchodě, Jičíně a Trutnově a také městskou nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem. Fakultní nemocnice v Hradci Králové patří mezi největší zaměstnavatele v regionu. Práci v ní dostává přes 4 300 lidí. |
„Mezi důvody nedostatku lékařů v našich nemocnicích řadíme zejména odchody některých lékařů za vyššími výdělky do zahraničí, do fakultní nemocnice nebo do soukromé sféry. Roli v tom hraje i nižší atraktivnost některých lokalit či nezískání akreditace na specializační vzdělávání u některých oddělení,“ vyjmenovává největší bolístky radní Třešňáková.
Vedení Zdravotnického holdingu a potažmo kraje si hrozící problémy spojené s nedostatkem kvalifikovaných lékařů uvědomuje, a chystá proto kroky, kterými chce udržet ty stávající a získat nové.
„Připravujeme komplexní motivační program pro udržení stávajícího zdravotnického personálu v našich nemocnicích i pro zvýšení zájmu nových případných zaměstnanců,“ říká Třešňáková. Jak má motivační program vypadat, však neupřesňuje.
