Objednat se k psychiatrovi nebo psychologovi není vůbec jednoduchá věc. Například v Plzni redakce MF DNES obvolala pět ordinací a až v té poslední byla objednávka přijata. Ostatní lékaři uváděli, že pacienty nepřijímají, nebo že mají zrovna přetlak.
„Já nepamatuji takový nárůst klientely jako za poslední dekádu. A to v oboru pracuji padesát let,“ uvedl plzeňský psychiatr Jiří Jelen.
„Když vezmu Plzeň-Doubravku, kde pracuji, tak jsme zde tři zařízení lékaři a všichni máme co dělat, abychom nápor klientely zvládli,“ říká Jelen.
Jeho slova potvrdil i psychiatr Jiří Bláhovec, který pracuje ve stejné lokalitě. Podle něj nárůstu klientely neodpovídá nárůst počtu nových lékařů.
Jelen i Bláhovec shodně hovoří o tom, že VZP, která má největší část trhu, jen výjimečně uzavírá novou smlouvu s psychiatry či psychology. „Když jsem končil praxi pro zdravotní pojišťovny a měl jsem nárok na důchod, tak jsem se poohlížel po někom novém, ale mladí nemají šanci, aby s nimi pojišťovny smlouvu uzavřely. Buď musí psycholog zemřít, nebo léčení dobrovolně vzdát,“ popsal Jelen.
Mluvčí VZP Oldřich Tichý uvedl, že pojišťovna na území celé republiky trvale zajišťuje svým klientům dostupné zdravotní služby, a to tak, jak jí to ukládá nařízení vlády o časové a místní dostupnosti.
V Plzeňském kraji má podle něj VZP smlouvu s 57 pracovišti psychiatrie, sedmi pracovišti dětské psychiatrie a osmnácti pracovišti klinické psychologie. „V posledních pěti letech uzavřela VZP nové smlouvy s deseti pracovišti psychiatrie, dvěma pracovišti dětské psychiatrie a dvěma pracovišti klinické psychologie,“ prozradil Tichý.
Podle lékařů v ambulancích je to ale stále málo. Lékaři, kteří nezískají smlouvu s pojišťovnou, provozují praxi za hotové. „Nedostatkem klientů netrpí, ale pak se k nim dostanou jen ti movitější. Soukromníci si totiž účtují minimálně 500 korun za hodinu, což je pro běžnou populaci částka, kterou si nemohou dovolit,“ líčí Jelen.
Zvýšilo se množství útočných reakcí, říká psycholog
Podle něj všichni psychiatři a psychologové sledují nesmírný nárůst klientely. „Není to podle mě tím, že by se zvyšoval počet pravých duševních chorob, ale tím, že se rozrůstá počet psychických poruch v důsledku stresů a zátěží, například kvůli ztrátě zaměstnání či daleko horším mezilidským vztahům,“ míní Jelen.
Podle něj se zvýšilo množství útočných reakcí. „Vidím to všude možně, třeba v občanskoprávních sporech o děti. To nepamatuji, stačí se ale podívat i na ulici, do prodejen, mezi řidiče,“ popsal Jelen.
Výsledkem agresivity je podle něj záplava policejních spisů, kde figuruje jako soudní znalec. „Když mi policisté volají, že mi předají další spis, říkám, že už nechci. Copak se společnost opravdu zbláznila?“ popisuje. Východisko nevidí. „Bída roste, lidé jsou nešťastní, deprimovaní, stresovaní,“ líčí Jelen.
