O pozemky na Pohansku totiž požádala stát Masarykova univerzita v Brně, která tady už padesát let provádí archeologický průzkum.
A Břeclav do procesu rychle zasáhla žádostí, aby alespoň část pozemků převedl stát na město.
„Změnou majitele by mohlo dojít k zamezení přístupu k této studni, popřípadě zpoplatnění za přístup, a tím pádem ke znemožnění odběru vody,“ upozornili úředníci z odboru rozvoje a správy zastupitele, kteří o žádosti rozhodovali v minulém týdnu.
Podobně se v důvodové zprávě předložené zastupitelům vyjádřila i bývalá ředitelka muzea Alena Káňová.
„Je velmi žádoucí, aby pozemek, na kterém leží studna, byl v majetku Břeclavi. Studna je naprosto nezbytná k provozu zámečku Pohansko a je využívána především k napájení pro požární hydranty, které slouží k případnému hašení požáru před příjezdem hasičů, pro provoz sociálních zařízení pro návštěvníky a v bytě správce,“ napsala.
Zároveň navrhla nechat převést do majetku města i pozemek, na kterém stojí slovanská polozemnice, kultiště a další stavby, které mají přiblížit návštěvníkům život slovanských předků.
„Tyto objekty kopírují staré stavební postupy a přesně korespondují i s autentickým místem nálezů svých předloh. V budoucnosti by měl být stávající archeoskanzen rozšířen o další objekty,“ uvedla Káňová.
Zastupitelé se zatím shodli, že o převod pozemku požádají. Rozhodující teď bude, zda půjde o převod bezúplatný, nebo regulérní koupi. Peníze se totiž Břeclavským vydávat nechce.
„Je to lokalita s archeologickým zájmem. Jako rozvojová lokalita pro město zajímavá není,“ řekl starosta Pavel Dominik.
