Nejodvážnější pokus poslední doby předvedl senátor Jan Veleba, když navrhl, aby lidé mohli obdobné peníze jako České televizi a Českému rozhlasu posílat místo médií jiným institucím. Veleba také chtěl na pět let od koncesionářských poplatků osvobodit ty, za které by se postavila Rada ČT nebo Rada ČRo (více o návrhu čtěte zde). Sám ale na návrh stáhl poté, kdy premiér Bohuslav Sobotka navštívil senátní klub ČSSD a návrh ztratil jeho podporu (více čtěte zde).
Novelu podpořil prezident Miloš Zeman, jenž se netají tím, že by koncesionářské poplatky rovnou zrušil.
Spokojené není ani hnutí ANO. Mezi poslanci se například řešilo, zda poplatky nesnížit. Podle Martina Komárka, který vede volební výbor Sněmovny, by ale musela být na stole analýza, že snížení nepovede k likvidaci veřejnoprávních médií.
Redakce iDNES.cz se proto zeptala na argumenty pro a proti zrušení koncesionářských poplatků. Odpověď místo prezidenta Zemana poslal jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Za existenci poplatků se postavil bývalý ředitel ČT a vysokoškolský pedagog Ivo Mathé.
PRO ČT není nekritizovatelná, jak si myslí
ČT se v posledních týdnech stala předmětem velmi živé debaty obsahující kritické výtky k vyváženosti zpravodajství nebo k míře transparentnosti hospodaření. A je to jedině dobře. V demokratickém státě neexistuje žádná instituce, která by byla nekritizovatelná. Žel, právě takový dojem ČT ve veřejnosti vytváří.
Jiří Ovčáček Jiří Ovčáček (* 13. ledna 1979) je český novinář a tiskový mluvčí. Od prosince 2013 je mluvčím Miloše Zemana a následně i ředitelem Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zdroj: Wikipedia.org |
Kritické připomínky a výtky šmahem odmítá s poukazem na průzkumy a analýzy, které si sama nechává vypracovat. Na vážné podněty odpovídá trucovitě nebo se dokonce zaštiťuje výkřiky o ohrožení právě demokratických hodnot.
Divák je jaksi stranou. Nahrazují ho zářná čísla a tabulky.
Než dále pokračovat v disputaci plné analýz, nabízí se jiné řešení. Zeptejme se přímo plátců poplatku, kteří jsou nyní na vedlejší koleji a nemají žádnou faktickou možnost uplatnit svůj názor.
Rozumným se v tomto směru jeví návrh, aby lidé sami mohli rozhodnout, komu měsíčně 135 korun poskytnou. Zda ČT, nebo na zdravotnické, sociální, kulturní nebo sportovní účely.
Jestliže ČT tvrdí, že jsou s jejím vysíláním diváci spokojeni, nemusí se jistě takového asignačního modelu obávat.
Souhlasíte s financováním veřejnoprávních médií formou koncesionářských poplatků?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 25. dubna 2015. Anketa je uzavřena.
PROTI Poplatky mají tradici a jejich výše je přijatelná
Koncesionářské poplatky jsou vůbec nejvhodnějším nástrojem k financování institucí veřejnoprávního charakteru, respektive veřejnoprávních korporací, jakými jsou ČT nebo ČRo. Tedy institucí, které jsou zřízeny pro to, aby sloužily veřejnosti vysíláním.
Ivo Mathé doc. MgA. Ivo Mathé (* 18. května 1951 Praha) je český mediální producent, scenárista, vysokoškolský pedagog a manažer. Zdroj: Wikipedia.org |
Koncesionářské poplatky mají obrovskou tradici. Existují v podstatě od zavedení rozhlasu ve 20. letech minulého století a lidé jsou zvyklí je považovat za logickou součást existence médií.
Jsou to poplatky, které nejdou přes státní rozpočet. Politici je tedy nemohou ovlivňovat jinak než zákonem. V některých zemích dokonce ani tato varianta ovlivňování není možná. Například v Německu existuje nezávislá mediální rada, což je úplně nejlepší systém. Nebo lze nechat poplatky bez jakýchkoliv zákonných zásahů, což je nejideálnější forma financování, protože jakmile je něco součástí státního rozpočtu, stává se to hračkou politiků. To jde vidět u každé kapitoly státního rozpočtu.
Způsob výběru koncesionářských poplatků nikoho moc nezatěžuje a 135 korun za televizi je velmi malá částka. To nejsou ani dva balíčky cigaret. U nás máme jedny z nejnižších koncesionářských poplatků v Evropě. Navíc s koncesionářskými poplatky mají zkušenosti ve všech civilizovaných zemích: Skandinávie, Británie, Francie, Německo. Tam všude mají koncesionářské poplatky a mají je mnohem vyšší. Váží si jich a vědí, že takto funguje služba veřejnosti odstřiženě od státu.
Ty poplatky jsou skutečně nízké a diváci a posluchači za ně získají veřejnou službu. Určitá solidarita tady proto je na místě a nejsou drahé ani pro ty nejchudší.
