Protipožární a současně voděodolné kabely dosud nebylo možné v Česku sehnat. Nemají totiž certifikát.
Firmy je hledaly v zahraničí, až narazily na francouzskou společnost, která podobné dodává námořnictvu. „Nejsou ale dostatečně ohebné na to, aby šly v tunelu použít,“ poukázal Pavel Kočiš, mluvčí společnosti IDS, která stavbu dozoruje.
Nyní se zdá, že by se řešení mohlo najít v tuzemsku. Objevilo se jméno firmy Kabex. Ta už déle než patnáct let podobné kabely dodává do zahraničí pro rafinerie, chemický průmysl a tunelové stavby.
„Nemáme jen certifikát na voděodolnost a nasákavost. Ten bychom měli získat do tří týdnů,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Jiří Vyhnálek. Výrobky prý mají vyzkoušené v zahraničí - od Indie až po Sibiř - a jsou o málo dražší než vedení, které je v tunelu nyní.
Voda přitom do Blanky teče už osm let. V listopadu roku 2007, tedy na začátku stavby, o tom dokonce Metrostav vydal článek ve svém firemním časopisu, kde spočítal, jak obrovské množství kubíků vody musí denně odčerpat.
„V nejnižším místě tunelů, kde vodu čerpáme a přefiltrovanou a přečištěnou ji vypouštíme do Vltavy, dnes máme vteřinový přítok z celého díla asi 80 litrů za vteřinu. To představuje téměř 7 000 kubíků vody denně, se kterou si musí naše čerpadla a provizorní čisticí stanice poradit,“ uvedl tehdy vedoucí projektu Miroslav Padevět. Tato voda však se současnými problémy patrně nesouvisí.
„To je v raženém tunelu úplně normální. V roce 2007 jsme pracovali pod Vltavou. Proto jsme tam stejně jako v jiných částech Blanky dělali izolace,“ reagoval ve středu mluvčí Metrostavu František Polák na osm let starý článek.
Téma voda však firma řeší dodnes. V roce 2013 zatopily komplex přívalové deště a v roce 2014 společnost ČKD Praha DIZ, dodavatel technologií, přišla na to, že voda poškodila kabely uložené v chodnících.
Bude třeba vyměnit desítky, možná stovky kilometrů kabelů
Ty nyní zkoumají znalci a je dost dobře možné, že se jich desítky, možná stovky kilometrů budou muset měnit, což oddálí zprovoznění Blanky avizované primátorkou Adrianou Krnáčovou na přelom března a dubna.
Stavba, která měla být původně hotová v roce 2011, se protáhne o další dva až sedm měsíců.
Přesně to říci nelze, protože Praha ještě neví, kolik kabelů bude třeba měnit a jakou technologii při tom firmy využijí. Možnosti jsou v zásadě tři. Buď uloží ty samé kabely do chodníků, jen je natáhnou o „patro“ výš, nebo tam dají jiné, voděodolné kabely. Třetí možností je podle náměstka Petra Dolínka (ČSSD) umístit vedení do stěny tunelu.
Dosud média spekulovala především o tom, proč kabely nevydržely vodu. A divila se tomu třeba i primátorka, která se před dvěma dny ostře vyjádřila na adresu projektantů stavby (čtěte zde).
Primátorka Adriana Krnáčová se opřela do projektantů stavby:
Jak však poukázal za projekční společnost Satra její zástupce Alexandr Butovič, stejný druh kabelů je v metru i v dalších tunelech, na kterých pracovali. Tam fungují, v Blance nikoli.
„Kabely, které jsou na Blance, jsou ty nejlepší, které v Česku seženete. Problém nastal proto, že přívalové srážky přišly v době, kdy stavba nebyla dokončená a voda natekla do míst, kam se normálně nedostane. Kdyby přišly teď, tak nezpůsobí žádné škody,“ řekl Butovič.
Vedení navržené pro tunel by podle něj mělo snést vlhké, mokré i suché prostředí, přestože jsou tunely navržené jako vodotěsné. Rozdíl je pravděpodobně v tom, jak dlouho ve vodě vedení leželo. Podle mluvčího IDS i Dolínka mají totiž snést ponoření patnáct až dvacet minut. Delší působení vody už může být problém.
Technologie v tunelu Blanka jsou jedny z nejmodernějších v zemi. Vše je ovládané automaticky, počítače jsou naprogramované tak, že dokážou samy reagovat na dopravní nehodu, požár, teroristický útok.
Podle typu ohrožení pak ovládají světelnou signalizaci, která řídí vjezdy, výjezdy z Blanky nebo třeba odsávání kouře během případného požáru. Právě tato bezpečnostní opatření by bez kabelů nemohla fungovat.
Nedávno jsme tunelem Blanka projeli:
