Koncem roku 2014 vás odvolali z funkce ředitele městské policie Česká Lípa. Řekli vám oficiální důvody?
Se mnou nikdo nikdy nemluvil, ani mi nedal osobní či písemnou výtku. Odvolání bylo navíc technicky špatné, materiál předkládal tajemník, který nemá s městskou policií nic společného.
Navrhli vám, abyste vykonával funkci řadového strážníka. Přijmete ji?
Nikdy dřív jsem nebyl v pracovní pozici strážník. Můj pracovní poměr vznikl jmenováním v roce 1999.
Zná zákon vůbec funkci ředitele městské policie, pokud jím není pověřený strážník?
To je až v současné době, v době, kdy jsem nastoupil, to tak nebylo. Půl roku jsem to dělal jako občanský zaměstnanec, až později jsem si udělal zkoušky. V dnešní době už musí jít o pověřeného strážníka.
Co byste tedy přijal za pracovní nabídku?
Mám dvě vysoké školy, jsou tedy povinni nabídnout mi práci odpovídající mé praxi, vzdělání, zdravotnímu stavu a platové třídě. Ale to neučinili. Jsem teď ve vzduchoprázdnu. Aby má funkce zanikla, muselo by dojít ke změně organizačního řádu, který schválí rada. Nevím, že by to udělali. Zakázali mi tedy do 2. února docházet do zaměstnání a jsem doma za plný plat.
Město tvrdí, že vám do práce nikdo chodit nezakázal.
(Vytahuje dopis podepsaný Pavlou Procházkovou, kde doslova stojí: „…do uvedeného data nebudete docházet na pracoviště městské policie.“) A to může trvat až šest měsíců. Oni jsou na tahu.
Už vaše jmenování v roce 1999 probíhalo za vyhrocených okolností, městská policie byla tehdy paralyzována spory tehdejšího ředitele Bubeníka s jeho zástupcem Antošem. Tehdy odvolaný ředitel se nechal slyšet, že tam panují divné vztahy. Nepřipadá vám, že teď po patnácti letech se situace opakuje?
Daly by se v tom najít souvislosti. V roce 1999 byla městská policie nefunkční a v totálním rozkladu. Všechny strážníky jsem dotlačil do maturity, absolvovali kurzy. Nechci se chlubit, ale dnes je to profesionální celek. Hodně se změnila, tehdy tam nic nefungovalo.
Patnáct let ve funkci je přeci jen dost dlouhá doba. Nemohla se na vás podepsat únava, stres a syndrom vyhoření?
V žádném případě. Já vždy prosazoval systém „Padni komu padni“, tedy začal řadě lidí vadit. A to je pravý důvod mého odvolání. Pouze někdo to dokáže strávit, jako třeba bývalý starosta Petr Skokan, kterému jsem osobně nechal dvakrát odtáhnout automobil. Řekl mi pak, že jsem udělal dobře.
Jak jste se o vašem odvolání z funkce dozvěděl?
Byl jsem zrovna v Asii. Myslím, že jsem se to dozvěděl z internetu. Zkazilo mi to dovolenou. Manželka to prožívá dodnes a těžce to nese. Já to pak za tři dny rozdýchal. Vadil mi způsob, jaký zvolili. Lživě mě obvinili, že byli nespokojeni s mojí prací.
Vy jste si docela rozuměl s bývalou starostkou Moudrou. Tvrdíte tedy, že vaše odvolání je pomsta současného vedení města tomu bývalému? Že skrze vás se chtějí ublížit těm, na které už nedosáhnou?
Přesně tak to je. Vystihl jste to správně.
Ano, píšete to ve svém dopise adresovaném zastupitelům. Své odvolání nazýváte terorem a čistkou. Co vás k tomu vedlo?
Jistě jste viděl fotografie paní starostky s Pavlem Císařem, který se stal ředitelem organizace Sport Česká Lípa. O tom třeba mluvím. Pašalíka v Městských lesích dostal také podnikatel Vladimirov, o němž se povídá, že financoval volební kampaň ČSSD a řídí město. Chtějí vytvářet trafiky a zbavovat se nepohodlných lidí. Je zapotřebí se postarat o kamarádíčky.
Nakolik z vašeho odvolání viníte Karla Šiktance, autora facebookových stránek kritizující činnost městské policie Česká Lípa?
Viním ho z toho také. Starostka jeho profil sama sdílí, vřele se scházeli během volební kampaně, jsou to přátelé. Dodnes ji navštěvuje a scházejí se. Karel Šiktanc vedl soukromou válku s jedním ze strážníků, jehož jsem odmítl propustit. Pak se jeho hněv otočil proti mně.
Vy dva jste se asi silně neměli rádi. Vy ho označujete za osobního mstitele, on vás za estébáka.
Dokázali jsme se kdysi bavit. Vztahy se ale nabouraly příchodem strážníka Pachovského, kterého Šiktanc nenávidí. Přitom jsme vzdálení příbuzní – je bývalý manžel mé sestřenice. Možná to neví.
Mimochodem, jak to bylo s vaším angažmá u StB? Karel Šiktanc zveřejnil fotografii svazku, kde vaše jméno figuruje.
Prý jsem se v listopadu 1989 podílel na mlácení studentů… to není pravda. Nikdy jsem tam nebyl. On zveřejnil svazek číslo 174 393, což bylo mé policejní číslo. Myslíte, že bych mohl pracovat na policejním prezidiu i po absolvování prověrek? To asi ne.
A neposkytl jste mu munici tak trochu i sám? Například, když jste umožnil, aby na městské policii pracovaly manželky tří strážníků nebo přímo vaše paní a udělal tak ze služebny malý rodinný podnik?
Možná to chyba byla. Ale ty vztahy vznikly až v rámci fungování městské policie. Pouze vztah mě a mé ženy byl starší. Tehdejší starosta proti tomu nic neměl. Kolegy jsem za to nemohl postihnout. Ale takové vztahy na pracovišti máte přece všude!
Tvrdíte, že jste sám chtěl rezignovat na funkci ředitele, tuto informaci ale před vaším odvoláním nikdo neměl.
Tu informaci měl můj zástupce, do kterého rok hučím, aby vzal funkci po mně. Je pravda, že rok jsem o tom jen mluvil. Mezitím mě ale hluboce urazili a zostudili. Proč bych jim to teď měl ulehčovat?
Loni v září jste od policejního prezidenta obdržel medaili za práci v oblasti prevence kriminality a za zajišťování bezpečnosti. Tušil jste už tehdy, že vám odtikávají poslední měsíce?
O tom, že dostanu medaili, jsem netušil. Dostavil jsem se na akci pro děti z dětských domovů, kde mi to dali. Nijak jsem o to neusiloval. Mé odvolání s tím nesouvisí, to je v osobní rovině.
Radnice o vašem dopise tvrdí, že ho psal ublížený člověk. Dostal jste od některých zastupitelů reakci nebo třeba podporu?
To jsem čekal, že řeknou, že jsem ublížený uplakánek (smích). Já žádné další reakce nedostal. Uražený však jsem, protože takovou sprostotu jsem nezažil ani v prověrkových komisích po roce 1989, kde seděli studenti.
Starostka tvrdí, že se vám pokouší dovolat, ale že prý s nimi nekomunikujete ani ze služebního telefonu.
Je pravda, že se mi občas pokouší dovolat. Já ale nemám s paní Žateckou co řešit, moje nadřízená v pracovně-právních vztazích je Pavla Procházková. S tou komunikuji.
Vaše nástupnice Pavla Procházková změnila koncepci městské policie, poslala víc strážníků do ulic. Po vás tohle nikdo dřív nechtěl?
Počty strážníků se nenavýšily. Všichni byli v ulicích i dřív, na tom se nic nezměnilo. Neudělali nic závratného, město bylo rozděleno na čtyři rajony a v každém bylo sedm strážníků. Tak to fungovalo a jejich kosmetické změny nic nového nepřinesly.
Prý nebyli nikde vidět…
Samozřejmě, nikdo po mně nechtěl, abych to dokladoval. Ale měli na sobě GPS a dá se to zpětně dokázat, že v ulicích chodili. Podívejte, to že zrovna v ulici nevidíte strážníka, ještě neznamená, že tam nechodí.
Co teď budete dělat? Kolik let vám chybí do důchodu?
Já už v něm rok jsem. Životně se mě tedy to jejich odvolání nedotkne. Můžu si teď užívat volna, chodit se psem na procházky a konečně něco dělat na baráku.
