Měla to být nová atrakce pro turisty, které z Masarykova náměstí přiláká do jihlavského podzemí a také oživí fádní vzhled jednoho z největších náměstí v zemi.
Průhledy z náměstí do podzemí jsou hotové, nad jejich podobou však nejásají ani lidé, kteří stáli u jejich vzniku.
Na historickém náměstí ladí dvě železobetonové šachty zakryté nevzhledným orámovaným prosklením spíše s obchodním domem Prior a s jeho zásobovací rampou.
„Ten první dojem mě trochu nepříjemně překvapil, vypadá to jako pařeniště. Myslel jsem, že to bude normálně pochozí sklo, které bude součástí dlažby náměstí a v dlažbě bude průhled dolů. Minulo se to s mojí představou,“ reagoval nynější náměstek primátora Jaroslav Vymazal, který byl v době projektování a vzniku stavby primátorem Jihlavy.
Památkáři souhlasili
Stavbu museli schválit i památkáři. Pro ně problémem není. „Oddělení památkové péče úřadu územního plánování vydalo k provedení průhledů souhlasné stanovisko,“ potvrdil mluvčí radnice Radek Tulis.
„Jihlavské podzemí je důležitou součástí historie města, proto památková péče souhlasila s umístěním průhledů, které historii připomínají,“ řekl vedoucí úřadu územního plánování Tomáš Lakomý.
Nově vybetonované šachty ale o historii při pohledu dolů vypovídají pramálo. A původně bylo v plánu zasadit průhledy do dlažby. Tak, aby nerušily vzhledem okolí.
„Při zpracování podrobnější dokumentace došli ale projektanti k závěru, že z bezpečnostního a technického hlediska, kdy je třeba zajistit protiskluzový povrch a odvětrání, je třeba hledat jiné řešení,“ doplnil Tomáš Lakomý. A jak sám dodal, výsledek je kompromisem.
Návrh na vytvoření průhledů vzešel z radničního oddělení správy podzemí - v místech v té době zakrytých technických šachet. Právě správa podzemí si také vymínila například to, že musí být skrz průhledy zajištěn přístup do podzemí.
Praktičnost a vzhled se skloubit nepodařilo, míní architekt „Toto řešení bylo zvoleno z důvodu, že správa podzemí tudy chtěla mít přístup do šachty. Já bych byl nejraději, aby celá věc byla co nejmíň nápadná a více či méně splynula s okolím,“ sdělil jihlavský architekt Jaroslav Huňáček, který se na projektu jako architekt podílel.
„Esteticky to moc hezky nevypadá, původní plán byl, že průhledy budou v úrovni vozovky,“ uznal i vedoucí správy podzemí Jan Šustr.
„Jenže, my jsme potom přemýšleli, že když to dáme do úrovně terénu, lidé po tom budou chodit. A známe lidi, stoupali by na to. Je to sice tvrzené sklo, ale za chvíli by bylo poškrabané,“ dodal Šustr. Ani ozdobné ohrazení průhledu by podle něj nepomohlo. „Nevěřte tomu, známe lidi,“ zopakoval.
Zajímavý byl také vývoj celého projektu. Na projektovou a inženýrskou činnost za bezmála 400 tisíc korun byla nejprve vybrána pražská firma VPÚ DECO. Jenomže ta byla ze zakázky odvolána a nahradil ji druhý v pořadí ve výběrovém řízení, ateliér Fortis jihlavského architekta Jaroslava Huňáčka.
„Po vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí byla s firmou VPÚ DECO ukončena smlouva z důvodů nedodržování dohodnutých dílčích termínů pro další stupně projektové dokumentace,“ vysvětlil mluvčí radnice Tulis.
„Průhledy možná budou vyvolávat trochu emocí, což je pochopitelné. Nicméně my jsme ten projekt zdědili,“ nehlásí se příliš k dílu ani architekt Huňáček. „Bylo nám řečeno, že toto zvolené řešení bude nejlepší jak ze strany správy podzemí, tak zástupců města i památkářů. Že právě z praktických důvodů bude jednodušší, když to bude provedeno takto,“ dodal Huňáček.
Záměr vybudovat vstup do šachty a zároveň atraktivní průhled pro turisty, to společně koliduje. „To je naprostá pravda, ale s požadavky, které tam byly, jsme měli malou možnost něco udělat. Navíc na to bylo strašně málo času, jak některé věci zpřipomínkovat, čímž se nechci nijak vymlouvat,“ pravil architekt Huňáček s tím, že v jiných městech, které se podzemními chodbami pyšní, je tvrzené sklo s průhledem zapuštěno přímo v dlažbě bez úvah o jeho poškození.
Sklo se rosí, dovnitř není vidět „Mám zkušenosti ze Švýcarska, z Německa nebo Paříže, kde v historických centrech jsou průhledy zapuštěné do země,“ řekl Huňáček.
„Jihlavské náměstí stejně potřebuje kompletně zrevitalizovat a tyto komponenty se do toho nějakým způsobem vstřebají,“ dodal.
Vzhled se nelíbí ani jihlavskému architektovi a nově i radnímu Davidu Bekemu. „Jsem vyděšený, že na náměstí něco takového vyrostlo, připomíná to spíš zásobování Prioru,“ dodal Beke. „Dole v podzemí je navíc vlhko a to jde nahoru a sráží se na skle. Pokud nebudou průhledy odvětrané, nikdy dolů vidět nebude,“ namítl Beke. „Zkusíme to vyřešit ventilátorem, který tam umístíme,“ řekl správce podzemí Šustr.
Průhled na jaře oživí kostlivec
Průhledem na horním náměstí mají být vidět dvě nasvícená patra podzemních chodeb v místě, kde se kříží. Jan Šustr by chtěl expozici i turisticky „oživit“. „Na jaře tam chci nainstalovat kostru kostlivce, který tam jakože zabloudil a v ruce bude držet rezavou baterku,“ prozradil Šustr.
V průhledu na dolní části náměstí nejsou vidět přímo historické katakomby. „Ten jsme udělali, aby lidé viděli, že v podzemí jsou také kanalizační štoly. Ve spodním průhledu je to krásně vidět, je tam průhled do podzemní chodby a kanalizační štoly pod ní,“ vysvětlil Šustr. Do budoucna by podobně vizuálně zpřístupnil i hlavní šachtu moderních kolektorů z 80. let.
