Ruské letouny klepou na vzdušnou ochranu NATO v Pobaltí

Ruské oťukávání alianční obrany pokračuje. Hned dvakrát během dvou dní startovaly pohotovostní stíhačky NATO k ruským vojenským letounům v Pobaltí. V obou případech šlo o ruský průzkumný stroj Il-20.

Ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20 | foto: Wikimedia, Kirill Naumenko

Hned v pondělí odstartovaly dvě kanadské stíhačky CF-188 Hornet z litevské základny Šiauliai, aby zachytily průzkumné ruské letadlo Iljušin Il-20. Stroj identifikovaly a následně patnáct minut doprovázely do bezpečné vzdálenosti. Ruský letoun se pohyboval v mezinárodním prostoru.

Stíhači v Pobaltí

Aliance kvůli chování Ruska v dubnu ztronásobila počet stíhaček, které chrání vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Běžně totiž nebe na trojlístkem zemí, které nemají vlastní stíhače, hlídají čtyři stroje. Teď jich v oblasti operuje tucet. Další jsou v Polsku a Rumunsku.
Pohotovostní stroje v rámci takzvaného "Air-Policingu" obvykle zasahují právě u ruských vojenských strojů, které míří do Kaliningradu nebo naopak zpět z této ruské enklávy.
Zkušenosti mají s takovými zásahy i čeští piloti s gripeny. Během dvou nasazení v Pobaltí museli podobně vystartovat ve více jak dvaceti případech. (Více o české misi v Pobaltí čtěte zde)

V úterý se opět jednalo o ruský letoun Il-20, který vystartoval z Kaliningradu a jeho trasu zachytily nejprve dánské a poté i švédské stihačky. Z letiště Chrabrovo v Kaliningradské oblasti zamířil nad neutrálními vodami Baltského moře do Ruska.

Přesně ve 12:53 SEČ se stroj přiblížil k Estonsku. To už letoun sledovaly dvě portugalské stíhačky F-16, které také zachytily, jak letoun krátce narušil estonský vzdušný prostor.

„Ruské letadlo vstoupilo do estonského vzdušného prostoru u ostrova Saaremaa na méně než minutu, což představovalo asi 600 metrů,“ uvedlo v oficiálním oznámení velitelství NATO.

Portugalské stroje F-16 provedly s ruským letounem vizuální kontakt a doprovodily ho zpět do mezinárodního vzdušného prostoru. Estonské úřady si v reakci na narušení vzdušného prostoru povolaly ruského velvyslance k podání vysvětlení.

Moskva ale informace o tom, že by výzvědný letoun narušil estonský vzdušný prostor, důrazně popřela. Stroj byl prý na zkušebním letu nad Baltským mořem a „vše proběhlo přesně v rámci mezinárodních pravidel“.

Ruských letů přibývá

K podobným případům, jako tento týden, došlo předtím 7. října a 11. září. Obecně Rusko takovými akcemi obecně čas od času „testuje“, jak dobře je připravená protivzdušné obrana aliančních zemí. Jednoduše tak zjistí reakční časy, jak rychle jsou alianční stíhačky schopné vystartovat.

Intenzita, s jakou se ruské vojenské letouny dostávají velmi blízko vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska, ale enormně narostla od letošního jara.

NATO tehdy v reakci na ruskou anexi Krymu posílilo ochranu Pobaltí a dalších členských zemí na východě. Počet ostrých startů pohotovostních stíhaček Aliance, které vzdušný prostor nad Pobaltí nepřetržitě střeží, je tak s předchozími lety neporovnatelně vyšší.

Jen za prvních osm týdnů, kdy do Pobaltí dorazily alianční posily a na území pobaltských republik a odstartovala série vojenských manévrů zaměřených na obranu, evidovalo velitelství NATO pro vzdušné operace přes 50 ostrých startů.

V drtivé většině případů k ruským vojenským strojům, které se přiblížily nebezpečně blízko k hranicím některé z pobaltských zemí. Jen pro srovnání, když Pobaltí chránili na podzim roku 2012 čeští letci s gripeny, zaznamenali za celou dobu celkem 12 ostrých startů.

Nevyzpytatelné lety ruských vojenských strojů představují podle NATO potencionální nebezpečí hlavně pro civilní letecký provoz. Ruské letectvo totiž velmi často nepodá letové plány a lety jsou tak zcela neohlášené.

Často také ruské stroje přelétají velmi blízko chráněného vzdušného prostoru bez jakékoliv komunikace s řízením letového provozu a nemají zapnuté automatické odpovídače. Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.