Právě po ruské anexi Krymu a násilí na východě Ukrajiny roste v mnoha zemích sousedících s Ruskem znepokojení. Mnozí v pobaltských republikách by rádi věděli, jaké jsou další záměry Moskvy. Markov podle SVT dal najevo, že by neměl potíže s tím vyvolat v Pobaltí nepokoje.
Švédsko strach mít nemusí, řekl zpravodajům televize, s nimiž se setkal v Moskvě. Estonsko a Lotyšsko však důvod bát se mají kvůli represivnímu přístupu vůči ruské menšině. „Jestli dojde k velké válce, je možné, že z těchto zemí nezbude nic,“ cituje SVT Putinova blízkého poradce.
V rozhovoru, který se má vysílat v úterý večer a o němž televize informuje s předstihem na svém webu, se Markov rovněž vyslovil k situaci na Ukrajině. Anexi Krymu přitom označil za „sebeobranu proti nepřátelskému světu plnému rusofobie“.
„Problémem je rusofobie vládnoucí elity na Západě. Rusofobie je rasismus vůči Rusku. Zastavte ve svých zemích rusofobii a pak se vám bude mnohem snáze žít,“ řekl švédské televizi Putinův poradce.
Ruští vojáci zabrali krymský poloostrov na konci března letošního roku. Stalo se tak v reakci na sérii protestů na Ukrajině, které způsobily pád tehdejší hlavy státu Viktora Janukovyče. Prezident Vladimír Putin argumentoval, že musí bránit zájmy etnických Rusů (více zde).
Vedení Autonomní republiky Krym se odmítlo podřídit nové vládě v Kyjevě a ohlásilo záměr připojit se k Ruské federaci. Nedlouho poté bylo vyhlášeno referendum, které proběhlo 16. března. Většina lidí hlasovala pro připojení k Rusku a krymský parlament na základě toho vyhlásil nezávislý stát s názvem Krymská republika (více zde).
