„Všichni piloti, kteří budou působit na Islandu, jsou plně vycvičeni a připraveni na úkoly spojené s létáním nad Islandem a tedy i k případnému letu na identifikaci strojů vzdušných sil Ruska,“ konstatoval jeden ze zkušených českých pilotů a velitel jednoho z rojů elitní 211. tygří letky Milan Nykodym.
Češi ochrání divoké nebe nad Islandem |
Hlavní část osmdesátičlenného kontingentu odletěla na ostrov už v pondělí. Pětice gripenů českých vzdušných sil za nimi měla původně odletět ve čtvrtek kolem poledne. Odlet byl však zatím odložen kvůli nepříznivému počasí nad Severním mořem. Stroje tak odletí až v pátek kolem poledne. Až do 3. prosince budou české gripeny operovat z islandské základny v Keflavíku.
Ještě nad českým územím se k nim připojí italský tanker KC-767, který předtím zamíří na letiště v Pardubicích pro náklad a zbytek jednotky. Během přeletu využijí čáslavští piloti létající tanker k doplňování paliva.
Během přeletu na Island musí urazit asi 3 tisíce kilometrů. Po cestě budou dvakrát až třikrát tankovat za letu. V kokpitu tak stráví piloti možná až 5 hodin. Dosud tankování za letu jen nacvičovali, nyní půjde o první takovou operační zkušenost. „Půjde o českou premiéru, kdy budou letouny ve vzduchu tak dlouho,“ konstatoval Nykodym.
Válka nervů s ruskými bombardéry
„Na úkol v místě určení jsme připraveni, v porovnání s Air Policingem v Pobaltí se pro nás nic nemění, kromě větší vzdálenosti od mateřské základny a možná nepříznivějších klimatických podmínek,“ uvedl velitel českého kontingentu na Islandu Martin Nezbeda.
Během mise musejí čeští piloti dodržovat přesně daná pravidla. Startovat budou k letounům, které například neodpovídají řízení letového provozu, mají vypnuté automatické odpovídače, odkloní se od trasy nebo jejichž lety nejsou třeba vůbec nahlášeny.
V takových případech platí jasné postupy, jak se k letounu přezdívanému „zombie“ přiblížit, navázat komunikaci a let monitorovat.
Kromě toho se však mohou čeští piloti na Islandu potkat, navíc v nynější napjaté atmosféře kvůli ukrajinské krizi, i s ruskými strategickými bombardéry na jejich dálkových cvičných letech. V tom případě do hry vstupují i pravidla pro vlastní obranu.
„Očekává se od našich pilotů zdrženlivost, ale podle mezinárodního práva se bránit mohou,“ uvedl zástupce velitele čáslavské základny a pilot Ondřej Rejman. Existují totiž doložené případy z minulosti i z poslední doby, kdy ruské vojenské letouny manévrovaly velmi nebezpečně, že hrozila kolize nebo se mohlo zdát, že chtějí odpálit střelu.
Podle Rejmana o tom může svědčit například zaměření radarem v bojovém módu či manévrování do pozice pro útok. V takovém případě je pak na pilotovi, jak se zachová. Obrana v podobě letových manévrů nebo vypálení střely dříve by totiž mohlo rozpoutat mezinárodní konflikt, v opačném případě ale jde pilotovi o život.
„Stoprocentně k němu vystartujeme, uděláme vizuální identifikaci a předáme maximální množství informací velitelství,“ popsal postup Nykodym.
Pokud by se však ruský stroj choval agresivně, mají čeští piloti jasně dáno, že raději poodletí, popíšou situaci velitelství a vyčkají na další rozkazy. „V případě, že by situace měla nějak dál eskalovat do mezí hraničících z ohrožením bezpečnosti, tak se prostě vracíme zpátky na základnu,“ dodal.
Češi postoupili do vyšší ligy
NATO svěřilo českým letcům tento úkol po zkušenostech ze dvou podobných misí v Pobaltí. Navíc se čeští letci naučili tankovat za letu, což je pro takový typ mise naprosto nezbytné. Tato dovednost se před časem pro Čechy stala už nedílnou součástí výcviku. Stali se tak prvními z nových členských zemí Aliance.
Létání nad oceánem bude pro ně jiné. I proto budou létat se speciálním vybavením. Na sobě suchý a pro každého na míru vyrobený neoprenový oděv pod kombinézou, v letounu pod sedačkou nafukovací člun. „Létání nad oceánem je jiné. Kdykoliv se může stát, že se budeme muset katapultovat z letounu a to moře má třeba dva stupně. Bez neoprenu, vesty a člunu bychom vydrželi jen v řádech minut,“ řekl další z pilotů Martin Pelda.
Osobně ze setkání s ruskými letouny obavy nemá. „Detailně víme, jakou ruskou techniku tam můžeme potkat. Stává se, že bombardéry létají nejen nad mezinárodními vodami, ale narušují i vzdušný prostor Islandu. Obletí celý ostrov a komplikují civilní dopravu. Nikdo neví, jestli budou stoupat, klesat, nekomunikují,“ uvedl Pelda.
Jak dodal, samozřejmě nikdo se nebude snažit vyvolat nějaký konflikt. A pokud by přeci jen došlo k nějaké krizové situaci ze strany ruských letounů? „Ani jedna strana nemá zájem vyhrocovat situaci, ale v každém případě máme právo na sebeobranu,“ uvedl velitel křídla českých stíhačů Jaroslav Míka, který k ruským letounům stejně jako další kolegové startoval během mise v Pobaltí.
Český vzdušný prostor bude po dobu islandské mise hlídat zbývajících devět gripenů vzdušných sil ČR ve spolupráci s dalšími státy NATO.
Letouny JAS Gripen v akci (záběry z července 2012):
25. července 2012 |
