Marek je dvanáctiletý školák z Olomouce, který tráví letní prázdniny před počítačem. Ani během školního roku to není lepší, do školy a ze školy jej vozí rodiče, do sportovních kroužků nechodí. Občas odpoledne zajde s kamarády ven na hřiště. Tím ale jeho aktivita končí.
Není mezi svými vrstevníky výjimkou, odborníci se shodují, že děti v Olomouckém kraji se hýbou čím dál tím méně.
„Děti mají málo pohybu a špatnou životosprávu. Dřív běhávaly venku a hrály vybíjenou nebo fotbal, dnes tráví čas před počítačem nebo tabletem. Zároveň jedí těžká a nezdravá jídla. Případů, kdy je dítě tlusté, tak řešíme stále víc. Obézní děti samozřejmě bývaly i dřív, ale určitě jich nebylo tolik,“ říká olomoucká dětská lékařka Pavla Kolková. Nezřídka musí děti poslat do obezitologické poradny.
Stále méně dětí se potom hlásí do sportovních kroužků a přípravek. Členská základna většiny sportů v Olomouckém kraji se proto postupně zmenšuje a nepomáhají ani nábory.
„Shrnu to asi tak - dřív jsme dělali výběry, dnes děláme nábory. Zatímco dřív se nám přihlásilo i několik desítek dětí a my jsme si mezi nimi vybrali ty nejlepší, dnes nám na nábor přijdou jen dvě, tři holčičky. A to děláme nábory ve školách, děti tam aktivně oslovujeme,“ shrnuje Václav Dobeš z Dámského házenkářského klubu Zora Olomouc.
„Kolektivní sporty našeho syna příliš nebaví, takže ho do nich nenutíme, žádný sportovní kroužek nenavštěvuje. Ani my jsme nikdy nebyli příliš sportovně založení,“ říká Martina Roubalová, maminka jedenáctiletého Jakuba.
„A je pravda, že pokud bychom ho nehlídali, seděl by u počítače celý den. Snažíme se proto mít jasná pravidla. K počítači může na dvě hodiny denně, zbytek dne se musí zabavit jinak.“
S obezitou se snaží bojovat i pojišťovny
Nedostatečnému pohybu dětí se věnují i odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
V rámci projektu Rok s pohybem zpracovali studii, v níž mimo jiné srovnávají pohybové aktivity stejně starých dětí dříve a dnes.
„Anička denně venčila psa, chodila do školy i z ní, aktivně si hrála v družině a nakonec den zakončila ve sportovním kroužku. Celkem se tak aktivně hýbala více než čtyři hodiny denně,“ říká Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie.
Oproti tomu Boženka dnes podle něj pohybem stráví jen jednu hodinu. „Do školy i ze školy ji autem vezou rodiče, v družině si hraje bez pohybových aktivit a přestože i ona navštěvuje sportovní kroužek, všechen ostatní pohyb se vytratil,“ vysvětluje Hamřík, v čem je hlavní problém.
Problému už si všimly i zdravotní pojišťovny.
„Absence pohybu ovlivňuje vznik a rozvoj civilizačních chorob. Klienti proto mohou letos čerpat příspěvek na nejrůznější pohybové aktivity. Necelých šest měsíců ukazuje, že o to mají zájem,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. A dodal, že v Olomouckém kraji příspěvek využily již bezmála tři tisíce lidí a pojišťovna jim vyplatila téměř 1,5 milionu korun.
Přiměřené množství pohybu se obecně považuje za jednu z nejúčinnějších forem prevence civilizačních chorob, jako jsou nemoci srdce a cév, cukrovka, obezita, vysoký krevní tlak a některé další. Naopak nedostatek fyzické aktivity výrazně přispívá k rozvoji těchto onemocnění. Náklady na jejich léčení se přitom v České republice pohybují v řádech miliard korun.
„Například jen péče o diabetiky stojí zhruba 4,5 miliardy korun ročně, náklady na péči o klienty s akutním infarktem myokardu se ročně pohybují kolem 1,3 miliardy korun,“ podotkl Tichý.
