Sociální demokraté spojitost odmítají, ale přísnější regulaci hazardu úspěšně oddalují.
Zatímco si aktivisté i lidé ze Znojma stěžují na kriminalitu v okolí heren, vedení města v policejních statistikách důvod k vyšší regulaci hazardu nevidí. Zdá se tak, že o něm rozhodnou Znojemští v říjnovém referendu právě u příležitosti komunálních voleb.
„Teď máme 2 600 podpisů, potřebujeme už jen dvě stovky. Předpokládám, že první týden v červenci bychom mohli odevzdávat,“ informuje Jakub Krainer, člen iniciativy Znojmo bez hazardu, nově i člen politického uskupení Pro Znojmo, se kterým se chce na podzim postavit současnému vedení města.
Pokud aktivisté dostatečný počet podpisů opravdu nasbírají, poslední zastupitelstvo, které se uskuteční v září, bude muset vůli lidu respektovat a referendum o totálním zákazu heren vypsat.
„Jsme první vedení města, které hazard reguluje. Časově jsme herny omezili, zavedli zákaz propagace, nainstalovali kamery, teď bychom měli spíše počkat, jak se tato regulace projeví,“ hájí své kroky znojemský místostarosta Jan Grois (ČSSD).
Jsem jen servisní technik přes cigarety, vysvětluje radní
Za poměrně benevolentní přístup vedení města k místním hernám může podle Krainera i podezřelé spojení znojemských sociálnědemokratických politiků s některými z místních podniků.
„Radní Tomáš Buršík s automaty přímo obchoduje, místostarosta Grois je zase spojen s dvěma místními podniky, kde je hazard provozován, prokazatelnost však bude zřejmě těžká,“ tvrdí Krainer, který tak začíná svůj boj o znojemskou radnici.
Oba zástupci dosluhující ČSSD však jakoukoliv spojitost s místním hazardem odmítají. „Žádné podnikatelské aktivity v této oblasti nemám. Jsem zaměstnán ve firmě provozující cigaretové automaty jako servisní technik,“ vysvětluje Buršík.
V případě místostarosty Groise se jedná o byznys jeho bratra. Ten vlastní ve Znojmě dva podniky. „Jde o příbuzného, který podniká v gastronomii, více než dva roky v podniku žádné hrací přístroje nemá,“ obhajuje se Grois.
Na webových stránkách restaurace Lidový dům, kterou Groisův bratr vlastní, fotografie s hracími stroji zůstaly. Začátkem týdne však web podniku přestal fungovat s odůvodněním, že se stránky modernizují.
Zvýšenou kriminalitu, na kterou místní ve spojitosti s hernami upozorňují, pak Grois rovněž odmítá. Jako argument místostarostovi slouží fakt, že policie případy, v nichž by byly znojemské herny spojeny s kriminalitou, neeviduje.
„Ve statistikách nemáme speciální kategorii zaměřenou na pojem herny. Sledujeme kriminalitu v rámci celého Znojemska,“ popisuje policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.
To však neznamená, že by se kriminalita v souvislosti s hernami ve Znojmě neobjevovala, znamená to pouze to, že ji policie nezaznamenává. „Majitelé heren se navíc často policie bojí a incidenty se snaží řešit sami. Lidé, co bydlí v okolí, to dosvědčují,“ dodává Krainer.
Osobních bankrotů ve Znojmě přibývá
Rizikem tvrdého hazardu ovšem není jen kriminalita. „S problémy se setkáváme spíše u dospělejší populace, rodiny se dostávají do finančních tísní, vyhlašují osobní bankrot, těchto případů ve Znojmě přibývá,“ dodává znojemská metodička prevence Petra Špačková.
Lidem ze Znojma pak vadí i hluk, který z heren vychází. „Řev a kravál jsou na denním pořádku. Ráno člověk vstává do práce nevyspalý. Mám vnoučka a nechci, aby mi ho sem vozili, raději jedu za ním,“ popisuje Ivana Pínerová.
„Jsem proti automatům ve městě. Je to sice zisk do městské pokladny, ale kolikrát si říkám, za jakou cenu,“ dodává pak Ivona Račická Přibylová ze Znojma.
