Možná si v Soči myslela na medaili, výsledky z pohárové sezony ji k tomu sváděly. Jenže nakonec ji zradilo zdraví a v paralelním obřím slalomu dojela sedmá a v paralelním slalomu šestá.
Po tvářích jí pak tekly slzy bolesti.
"Ale teď už záda skoro nebolí, jsem spíš jen v pozorování," říkala Ledecká. "Intenzivně rehabilituju, dělám všechny cviky, aby už s tím nikdy nebyl žádný problém.
Co všechno jste musela podstoupit?
No... Spíš co jsme s tím nedělali, to by bylo rychlejší. Jakmile jsem přijela, nastoupila jsem do Centra pohybové medicíny za profesorem Kolářem, kde jsme začínali rezonancí, kontrolními snímky a rentgeny. A když se to uklidnilo, dostala jsem infuze, začali jsme pořádně cvičit svaly, každý den na tom makám a myslím, že je to dobré. Už jsem dokonce byla lyžovat a to nejhorší je snad zažehnané.
Jsou to úplně jiné cviky, než co jste dělala dosud?
Dělala jsem takové, co měly komplexně zpevnit vršek těla, záda a taky něco na kyčle. Ale teď se opravdu koncentrujeme na ten jeden problém. Kromě docházení do centra chodím ještě za jedním fyzioterapeutem, který doplňuje ještě další cviky, takže škálu mám fakt velkou. A snad plním všechno poctivě.
Stála jste od Soči na sněhu?
Na lyžích jo, ale snowboard mi zakázali, že to ještě radši necháme odpočinout. Lyže jsem zkoušela, ze začátku to byl trošku problém, ale teď už se to tak zlepšilo, že jsem trénovala v normálním režimu. Musím zaklepat, že se to fakt lepší.
Stihla jste si olympiádě vůbec odpočinout, když pořád lítáte po doktorech?
Když jsem v Praze a lítám po doktorech, tak tomu říkám odpočinek. Nemám žádné jiné tréninky, ani jsem je dělat nemohla, tak jsem intenzivně rehabilitovala, a když jsem zrovna nelítala po doktorech, tak jsem seděla ve škole.
A co vás čeká teď?
Mám po sezoně, takže začnu dohánět školu, pořád budu držet ty rehabilitace, a koncem května se chystám někam na ledovec na testování, rozježdění. Koncem června pak odjíždím na měsíc na kondiční přípravu do Řecka a pak to začíná všechno znova.
