Ještě loni byl ve čtrnácti ze 27 posádek záchranné služby v Pardubickém kraji lékař. Nyní už jezdí s lékařem jen dvanáct vozů a není vyloučeno, že jich bude ještě méně. Záchranná služba nemůže lékaře sehnat, přestože jim zvýšila plat o dvacet procent.
Záchranná službaZdravotnická záchranná služba Pardubického kraje má 27 výjezdových skupin. Pacientům je k dispozici 12 posádek s lékařem, buď takzvané RLP - posádku tvoří lékař, sestra nebo zdravotnický záchranář a řidič, anebo Rendez vous, jehož posádku tvoří lékař a řidič. Posádky s lékařem jsou v Pardubicích, Chrudimi, Hlinsku, Svitavách, Litomyšli, Moravské Třebové, Poličce, Ústí nad Orlicí, Červené Vodě, Žamberku a ve Vysokém Mýtě. Kvůli chybějícím lékařům v Litomyšli není lékař v posádce ve všední dny o pracovní době, v Žamberku slouží lékař pouze přes den a o víkendech. Do terénu ale nejčastěji vyjíždějí posádky RZP - zdravotnický záchranář s řidičem, který taktéž může být záchranářem. |
"Naši kmenoví lékaři nyní berou od 40 do 70 tisíc hrubého u těch nejzkušenějších. Je v tom zahrnut plat za řádnou pracovní dobu a povolených 32 hodin přesčasů," uvedl ředitel Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Pavel Svoboda.
"Lékaři mají velmi slušné peníze, a přesto k nám nejdou. Jakou motivaci máme ještě zvolit?" ptal se vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Miroslav Gregor na nedávném setkání s rozčilenými lidmi v Litomyšli.
Ti si stěžovali, že tamní záchranka jezdí ve všední dny o pracovní době bez lékaře.
Od ledna ovšem není lékař v posádce záchranářů v Přelouči či v Lanškrouně vůbec. I když odměna pro lékaře na záchrance vypadá po zvýšení o pětinu opticky velmi slušně, ve skutečnosti si řada z nich naopak svým způsobem pohoršila.
Ještě loni mohli díky přesčasům odsloužit tolik hodin, jako kdyby měli na záchrance dva úvazky i více. Jako v celé zemi tu byl s tichým souhlasem úřadů a politiků porušován zákoník práce.
"Někteří lékaři měli 100 i 120 tisíc hrubého ale za měsíc odsloužili přes dvě stě hodin navíc. Peníze odpovídaly kvantitě práce, pracovali dvakrát tolik než běžný Čech, není to nic k závidění, je to stresující, vysilující. Nevyspíte se, kdykoliv musíte být do dvou minut před garáží," uvedl Svoboda.
Pětiletá výjimka na přesčasovou práci vyjednaná s Evropskou unií však od ledna 2014 připouští maximálně 416 hodin přesčasů za rok. Záchranná služba začala nová pravidla dodržovat, ale protože nesehnala dost lékařů, musela omezit počet posádek, které vyjíždějí do terénu s lékařem. Velkou část ušetřených peněz rozdělila mezi lékaře.
Pokud bylo úmyslem Evropské unie zajistit, aby lékaři nebyli unavení, nevyspalí a přetížení, tak se to v českých podmínkách zcela minulo účinkem. Nemocnice v Pardubickém kraji nová pravidla obcházejí a lékaře ze záchranky, který má nyní mnohem více času než dříve, rády využijí.
To potvrdil i Svoboda. "Velká většina se nechává najímat v nemocnicích, kdo si chtěl udržet standard, tak této možnosti využil." Proč je ale takový problém sehnat stálého lékaře na záchranku za slušný plat? Je hned několik důvodů. Hlavní bude ten, že v sousedních krajích - v Hradci či Jihlavě dávají lékařům na záchrance v průměru o desítky tisíc korun víc.
Jde navíc o nepříjemnou práci, hrozí infekce, střety s konfliktními lidmi. U dvou třetin výjezdů je navíc lékař zbytečný, lidé volají záchranku i kvůli banalitám.
"Peníze nejsou všechno. Na záchrance lékaře nečeká žádný profesní růst, tady se toho moc nenaučí. O co tu jde? Maximálně rychle člověka naložit, zajistit a předat. To není léčba," uvedl náměstek Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Vítězslav Novohradský.
Jak sehnat víc lékařů? Kraj nebo pojišťovny by musely zvýšit přísun peněz, aby záchranná služba mohla zvýšit platy. Stát by podle Novohradského měl rozhodnout, že služba na záchrance bude pro lékaře nezbytná při získávání specializace. "Záchranka musí být jedním z kmenových oborů," uvedl.
Pokud se to nezmění, bude stále pravděpodobnější, že po zavolání na linku 155 přijede v sanitce k pacientovi záchranář, nikoliv lékař.
