Ministři zahraničních věcí členských států EU se na pondělním mimořádném jednání v Bruselu rozhodli zvážit "cílená opatření" proti Rusku, pokud Moskva nepřispěje ke snížení napětí na Ukrajině. Po jednání o tom informovala šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová, která zároveň vyzvala Rusko, aby stáhlo své jednotky na Krymu na své základny a začalo jednat s Kyjevem. Ashtonová také potvrdila, že jedním z možných opatření je i zbrojní embargo.
Dění na KrymuINVAZE: Rusové obsadili většinu Krymu OSAMOCENÝ PUTIN: G7 zrušila summit v Soči KOMENTÁŘ: Nemylme se, eto dělo je naše PŘIVÍTÁNÍ: V Balaklavě vlály ruské vlajky MEDVEDĚV: Janukovyč je stále legitimní prezident |
"Porušilo se něco, co bylo svaté. Hranice státu byly zpochybněny tím, že je překročila vojska a že nějaký parlament nějaké země rozhodne o tom, že jeho vojsko půjde normalizovat situaci do vedlejší země," řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po bruselském jednání. Dodal, že pokud nedojde k "deeskalaci situace v nejkratší době", je Brusel připraven pozastavit rozhovory o uvolnění vízové povinnosti a o připravované dohodě mezi EU a Ruskem.
Podle šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka EU požaduje, aby Rusko stáhlo své jednotky a začalo plně uskutečňovat rusko-ukrajinské dohody o postavení Černomořské flotily (kompletní zprávu z jednání ministrů zahraničí najdete v angličtině zde).
V úterý se kvůli situaci na Ukrajině sejde také NATO. Dle Twitter účtu polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského se schůzka koná podle článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten zavazuje členy aliance ke konzultacím vždy, když je podle názoru kteréhokoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost členské země.
"Vývoj na Ukrajině je vnímán jako hrozba pro sousední země NATO a má přímý a vážný dopad na bezpečnost a stabilitu v euroatlantické oblasti," uvedlo NATO v komuniké. Aliance doplnila, že o schůzku požádala Varšava.
Proruští demonstranti obsadili parlament v Doněcku:
Poprvé NATO jednalo o vyhrocené situaci na Krymu v neděli. Tehdy generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyloučil, že by některý ze spojenců formálně požádal o aktivaci článku čtyři. To se však nyní podle všeho mění.
Variantou je i mírová mise na Ukrajině
Diplomatický tlak na mírové řešení situace na Krymu je cítit doslova ze všech stran. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski například varoval Moskvu před vážnými důsledky intervence na Krymu a Turecko vyjádřilo obavy o etnickou turkofonní menšinu krymských Tatarů.
Švýcarský ministr zahraničí Didier Burkhalter v pondělí navrhl vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jíž nyní předsedá, na Ukrajinu. Stejný návrh předložily i Spojené státy, podle nichž by tato mise měla na Ukrajině za úkol pokusit se o "ochranu práv menšin".
Vyslání mírové mise na večerním jednání podpořili i ministři zahraničí členských zemí EU. "Pokud by se jí (misi) nepovedlo ustavit kvůli nesouhlasu Ruska, tak jsme připraveni vyslat pozorovací misi Evropské unie," vysvětlil Zaorálek.
V pondělí si také americký viceprezident Joe Biden telefonoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem. "Viceprezident ujistil, že pokud nebude situace na Ukrajině vyřešena, Rusko bude čelit rostoucí politické a ekonomické izolaci," řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený s obsahem telefonátu Bidena s Medveděvem.
Podle senátora Chrise Murphyho uvažuje horní komora amerického Kongresu o sankcích vůči ruským bankám, které by omezily přístup k finančním zdrojům veřejných institucí i soukromých investorů. Ve hře je také omezení vstupu na území Spojených států pro přední ruské činitele. K případným sankcím by se musela připojit EU, aby je Moskva významněji pocítila, řekl agentuře Reuters Murphy, který vede v americkém Senátu evropský podvýbor.
Rusku se Krym prodraží, varoval Obama
Mluvčí americké diplomacie Jennifer Psakiová k nepotvrzeným zprávám o údajném ruském ultimátu vůči ukrajinským vojákům na Krymu poznamenala, že by šlo o "nebezpečnou eskalaci", pokud by opravdu zazněly hrozby použití síly (více o ultimátu se dočtete zde). Mluvčí současně připomněla, že "během posledních 72 hodin se mezinárodní společenství velice sjednotilo" proti krokům, které Moskva podniká na Krymu. Ten podle Washingtonu Rusko "okupuje".
Historické okamžiky: Krym od středověku po současnost
1. března 2014 |
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvVečer se k situaci na Krymu vyjádřil i americký prezident Barack Obama. "Postupem času to bude pro Rusko drahá věc. Nyní je čas, aby (Rusové) zvážili, zda mohou své zájmy hájit diplomatickou cestou a ne silou," řekl Obama před pondělním jednáním s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Na Ukrajinu se v úterý vydá šéf americké diplomacie John Kerry. Ve středu a ve čtvrtek by se pak měl Kerry na mezinárodních jednáních v Paříži a v Římě setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. O těchto schůzkách se však stále ještě jedná.
Rusko a obsazení Krymu (3. 3. 2014)
