"Nakonec to dopadlo tak, že pohřeb žehem je pro radnici jediná možná varianta, protože místní Romové, na jejichž oslavě muž zemřel, se o něj nechtěli postarat," vysvětlil místostarosta Petr Žižka s tím, že mimo zvyklosti klasického sociálního pohřbu nechá radnice urnu uložit do hrobu plzeňské charity, kde si ji mohou příbuzní vyzvednout.
Žižka je na radnici už léta, ale takzvaný sociální pohřeb v uplynulých dnech zařizoval poprvé. A hned s komplikací, protože běžně se takový obřad dělá jen s kremací. A do toho se místostarostovi s ohledem na romské zvyky nechtělo.
Žižka prý Romům dokonce nabízel, že když uspořádají pohřeb do země, radnice ho zaplatí.
"Mně přišlo nečisté, abych já jako bílý rozhodl o poslední cestě Roma. Já to tak cítím, protože tento poslední ritus je úplně stejná věc jako narození či svatba," popsal místostarosta.
"Nejsem romský aktivista. Pouze vím, že Romové mají nějaká svá specifika a mně se svým způsobem líbí. Vždycky mi přišlo normální, že i Chodové či Moravané mají svoje tradice a rituály. A myslím, že pohřeb k nim patří," uvedl Žižka.
Za jeho starostmi o pohřeb Roma mohla podle Žižkových slov stát i otázka možného porušení lidských práv.
"Ale hlavně jsem měl divný pocit vůči mrtvému. Dozvěděl jsem se, že má dvě děti, třicet let žije v Česku, už byl několikrát ve vězení, nepatřil žádnou vazbou k třemošenským Romům. Styděl bych se, kdyby přišly třeba jeho děti a řekly: 'Vy jste ho pochovali jak pohana'," vypráví místostarosta, který prý navíc dobře ví, co sousloví romský pohřeb obnáší.
Zažil prý, když se do Třemošné sjely stovky Romů z celé republiky a celé dny oplakávaly a zapíjely odchod svého příbuzného.
I proto starosta obvolával v posledních dnech sdružení, která s Romy pracují. Nakonec mu prý všechna odsouhlasila, že rozhodnutí o pohřbu žehem je správné i přesto, že takový pohřeb romským tradicím odporuje.
