Ale možná i nezáviděníhodná náhoda. Vyjet z prvního místa na tak dlouhý závod, to je svým způsobem nešťastné, když se nemáte za kým vytáhnout. "Nečekala jsem, že budu mít jedničku," přiznala Johanidesová. "Ale holt jsem se s tím musela nějak poprat."
Start z prvního místa jí kromě nevýhodné pozice přinesl také jeden netradiční zážitek. Blížila se desátá hodina dopolední, Johanidesová už se chystala na nejdelší závod mistrovství Evropy. Jako první závodnice měla vyjet třicet vteřin po desáté.
Jenže. Bylo přesně deset hodin a už tehdy se 24letá slečna z České Třebové předčasně vypravila na trať. "Stop!" volali na ní.
Otočila se, vrátila se na start a ve čtvrtek tak snad jako jediná žena s malorážkou na zádech startovala dvakrát. "Viděla jsem, že už je deset hodin, tak jsem vyjela," smála se po závodě při rozhovoru.
Na domácí závody se těšila, ale že zažije tohle, asi nečekala. "Já jsem z prvního místa vyjížděla snad podruhé v životě." Tak proč si to nezkusit dvakrát? Jak humorně vyznívá začátek závodu, tak o to smutnější byl konec.
Vítr dělal na střelnici se závodnicemi divy
Silné povětrnostní poryvy zadělaly nejen Johanidesové, ale i dalším závodnicím především při střelbě na pěkné problémy. Ani jedna závodnice v ženském závodě neodstřílela bezchybně za nula.
"Nejtěžší pro mě byla střelba vestoje, s tím jsem hodně bojovala," přiznala Češka, jež už v úterý 4. února odletí na olympijské hry do ruského Soči.
Čtyři chyby na "stojce" versus jedna chyba vleže... "Vždycky mi po dvou prvních ranách vstoje fouklo, musela jsem zastavit, rozhodilo mě to. Pak už je to hrozně těžké," řekla Johanidesová.
Ale v jejím případě to včera nebylo ono ani na trati. "Střelba mi nešla a ani se mi moc dobře neběželo," hodnotila sklesle svoje úvodní představení, které nakonec dalo 29. místo v konkurenci dalších 55 závodnic.
Přitom po zdravotní stránce už se včera cítila dobře. To se po Poháru IBU v italském Ridnaunu, v němž v první polovině ledna skončila v závodě na 15 kilometrů jedenáctá, říct nedalo.
"Od té doby mě to pořád pokouší," štve Johanidesovou. "Nejdřív jsem měla knedlík v krku, pak hroznou rýmu, potom to bylo dobrý, ale pak žaludeční problémy," stěžovala si. "Pořád něco. Teď už jsem se z toho snad dostala," věří.
Když už se dala do pořádku zdravotně, dalším plánem je ještě vylepšit formu před Soči. "Doufám, že do olympijských her to bude ještě o hodně lepší."
Zapracovat na tom může třeba v sobotu dopoledne při rychlostním závodě. "Těším se. Snad nebude tak foukat. Ale co jsem slyšela, tak má foukat snad ještě víc," usmívala se sympatická reprezentantka, i když ji určitě předpověď znepokojuje.
