ČAS A MÍSTO PRVNÍHO SETKÁNÍ
Mirka: Bylo to září roku 2000 ve škole.
Pavlína: Bylo to ve škole v Českých Budějovicích. Psal se rok 2000.
ČÍM MĚ OKOUZLILA
Mirka: Asi smíchem.
Pavlína: Tahle ženská má něco, co jiná nemá. Ona kolem sebe něco má, co člověk vidí a slovy nedokáže říct, co přesně.
ČÍM MĚ VŽDYCKY DOSTANE
Mirka: Je to člověk, který mě vždycky podrží v těch nejtěžších chvílích.
Pavlína: Vybavuji si situaci, kdy jsem přišla domů unavená z práce nebo ze školy a měla navařeno nebo napečeno. Ví, že mám ráda jídlo, tak mi ho chtěla vždycky dopřát.
NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK
Mirka: Když jsme začínaly, tak jsme hodně času strávily v maringotce na Orlíku. Na to ráda vzpomínám a nikdy na to nezapomenu.
Pavlína: Pomohla mi vždycky, když jsem měla těžké chvíle, ať už doma, v práci nebo ve škole. Můžu se na ni spolehnout.
LÁSKA POD LUPOU: Mirka Sokolová a Pavlína Zochová| make-up: Monika Navrátilová| foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz
CO NÁS NEJVÍC SPOJUJE
Mirka: Asi smysl pro humor a to, že vím, že je tu pro mě.
Pavlína: Určitě smysl pro humor a to, že se jedna na druhou můžeme spolehnout.
KDY SE DOSTAVUJE ŽÁRLIVOST
Mirka: Nejsem typ, který by hned žárlil, ale pravdou je, že kolikrát někde jsme, zábava se rozjede a ona dvě hodiny nikde. Pak vidím, že se s někým baví. Ale scény kvůli tomu nedělám.
Pavlína: Víc jsme určitě žárlily na začátku vztahu, teď je to spíš takové škádlení. Když chceme provokovat schválně, ta druhá to hned pozná, takže klasická žárlivost není. My víme, jak to máme, tudíž žárlím, ale spíš zdravě.
ČÍM MĚ NEJVÍC PŘEKVAPILA
Mirka: Byly to chvíle, kdy jsem odešla z VyVolených a sledovala ji, jak si vede. To chování jsem nepoznávala. V dobrém slova smyslu. Já bych některé tlaky takhle dobře neustála. Klobouk dolů.
Pavlína: Překvapuje mě každý den, kdy na ni zůstávám koukat, co všechno zvládne. Je velmi technická, tudíž občas koukám, co jako žena dokáže doma opravit.
ZLOZVYK, KTERÝ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Mirka: To jsou její kuličky z oblečení. Tedy věci, které složí a má pocit, že jsou složené dobře, ale ve skutečnosti jsou to jen koule oblečení. Já pak chodím a přeskládávám je.
Pavlína: Myslím si, že tenhle zlozvyk taktně nepřecházím, je to naše věčné téma. Jsou to její pozdní příchody. Má je pokaždé. Někdy se kvůli tomu schyluje i k hádce.
KDE VIDÍM NÁŠ VZTAH ZA 10 LET
Mirka: Vůbec nevím, ale doufám, že budeme žít spokojeným rodinným životem a že každá budeme mít práci, která by nás bavila.
Pavlína: Nerada plánuju, žiju přítomností, jenom doufám, že se budeme mít pěkně jako teď.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Mirka: Doufám, že nám to vydrží aspoň 70 let.
Pavlína: Byl to osud, že jsme se potkaly.
