"Pan prezident s panem kardinálem hovořili o možné dohodě. V jednáních se bude pokračovat na úrovni pracovních týmů," řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Konkrétní informace o objektech však mluvčí neuvedl. V dohodě má být obsaženo i to, že Správa Pražského hradu a kapitula si dotčené budovy navzájem darují.
Kancelář prezidenta republiky původně odmítla církevní žádosti o navrácení některých objektů v areálu Pražského hradu, a to kvůli údajnému ohrožení bezpečnosti hlavy státu. Následná dohoda by pak měla řešit to, jaké objekty potřebné pro Správu Pražského hradu zůstanou státu, a budou předmětem směny za jiné, které církev k provozu katedrály či obecně k náboženskému provozu potřebuje.
"O tom, že některé budovy musejí z bezpečnostních důvodů patřit státu, není sporu. Budovy, ve kterých je policie, armáda nebo technické zázemí Hradu, se nemohou stěhovat mimo hradní areál," uvedl tento týden Duka.
Subjekty římskokatolické církve požádaly o devět objektů v areálu Hradu a o pozemky pod nimi letos v létě, tehdy prý existoval plán na výměnu za dva objekty, které vlastní Správa Pražského hradu. Arcibiskupství tvrdí, že to vycházelo z dohody mezi Zemanovým předchůdcem Václavem Klausem a Dukou. Zeman ovšem letos prohlásil, že církev žádala o některé domy v rozporu s dohodou.
Církevní restituce na Hradě jsou tak dosud otevřenou záležitostí; vše komplikuje ještě ČSSD, která usiluje o vyjmutí celého hradního areálu z restitucí. Hodlá se též pokusit o snížení zákonných finančních náhrad. Změny restitucí, které by uvítalo i ANO, ale podle všeho nepůjdou bez souhlasu církví.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
