Parkanová informaci ve čtvrtek zpřístupnila na svém webu. Už v půlce srpna zveřejnila záznamy výpovědí svědků i obviněných, sama je přitom v kauze CASA obviněná. Svůj krok tehdy neodůvodnila (více o kauze Vlasty Parkanové a transportních letounů CASA čtěte zde). Mezi dokumenty jsou například výpovědi expremiéra Petra Nečase, někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska či současného ministra obrany Vlastimila Picka.
Podle ÚOOÚ se tak Parkanová dopustila přestupku, protože porušila zákonem uloženou povinnost zachovávat mlčenlivost o osobních údajích. Vedle 16 tisíc korun má exministryně zaplatit dalších tisíc korun jako náhradu nákladů řízení.
Za přitěžující okolnost označil úřad to, že osobní údaje byly zveřejněny prostřednictvím internetu, kde jsou nenávratně zpřístupněny v podstatě neomezenému počtu osob. Parkanové přitížilo i její právnické vzdělání, díky němuž by měla znát právní předpisy lépe než laici.
Naopak polehčující okolností je podle ÚOOÚ to, že celý případ dlouhodobě sledují média, a lidé, jejichž osobní údaje Parkanová zveřejnila, jsou převážně veřejně činné osoby, které musí snést vyšší zásah do svého soukromí než běžní občané. Exministryni pomohlo i to, že dokumenty zveřejnila ve snaze vyvrátit nactiutrhačné informace o své osobě.
Proti rozhodnutí lze do patnácti dnů od jeho doručení podat rozklad, který následně posoudí předseda ÚOOÚ. Advokát Parkanové Tomáš Sokol ČTK sdělil, že možnost rozkladu využije.
Parkanová šla kvůli kauze málem i do vazby
V souvislosti se zveřejněním výpovědí a dalších dokumentů zvažoval dozorový státní zástupce Jan Kořán uvalení vazby na exministryni kvůli možnému ovlivňování svědků (více čtěte zde). Svědci, jejichž totožnost byla odhalena, se sami ozvali žalobci a stěžovali si. Kořán však poté svůj postoj usměrnil. V zaslaném prohlášení tehdy sdělil, že podání návrhu na vzetí do vazby prakticky vylučuje a že šlo pouze o úvahy v "teoretické rovině".
O nákupu letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Hovořilo se také o tom, že za pořízením letadel stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, kteří španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů.
Kvůli obchodu je vyšetřována Parkanová a tehdejší ředitel sekce vyzbrojování Jiří Staněk. Policie Parkanovou viní ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle vyšetřovatelů nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo. Při nákupu tak údajně vznikla škoda 658 milionů korun. Parkanová je přesvědčena o tom, že se trestného činu nedopustila. Své stíhání považuje za bezdůvodné. Vinu odmítá i Staněk.
