Váš rychlý gól odvetu posledního předkola Ligy mistrů hodně ovlivnil. Úplně jste soupeře zmrazil. Souhlasíte?
Sice jsme do Mariboru přijeli s dvoubrankovým náskokem, ale rychlý gól nám v odvetě opravdu dodal hodně klidu. Domácí pak věděli, že jejich cesta k postupu bude složitá a těžká. A my? My už jsme si to vlastně pohlídali.
Po zimním přestupu z Jihlavy jste se uvedl pohárovou ostrostřelbou proti Neapoli a pak dlouho nic. Je tohle vaše nejdůležitější trefa?
Zatím ano. Když se od Franty Rajtorala dostal míč ke mně, jen jsem se soustředil, abych trefil bránu. Brankář Handalovič si sice na míč sáhnul, ale vyrazit ho nedokázal. Naštěstí jeho zákrok nebyl podstatný.
A co vaše další šance? Z tribuny to vypadalo jako jasná tutovka.
Přitom já jsem vlastně ani nestřílel. Nestačil jsem to, protože mi stoper ukopnul míč. Škoda, mohli jsme být ještě ve větším klidu, druhý gól nám chyběl. Přitom do brejků a dalších nebezpečných situací jsme se dostávali.
Nakonec jste se nemuseli obávat ani Mariboru. Jaký je to zážitek?
Kvůli tomu se hraje fotbal. Je to fantazie. Během půl roku v Plzni jsem okusil Evropskou ligu, oslavil mistrovský titul a teď jsem postoupil do Ligy mistrů. Nic víc pro fotbalistu není. Aspoň na klubové úrovni ne. Liga mistrů představuje absolutní vrchol. Co jiného by mělo být výzvou?
Třeba porazit Barcelonu. Nebo koho byste si vlastně přál do základní skupiny?
Díval jsem se, kdo by nás mohl čekat. Mým snem je Real Madrid.
Podívejte se, jak fanoušci podporovali svůj tým v Plzni na náměstí.
