Zhruba stostránkový Bedekr aktivního stárnutí se zaměřuje na to, jak vytvořit pro seniory příhodné podmínky a jak je více zapojit do veřejného dění. Obcím pomáhá v oblasti zdravotní péče, sociálních služeb, trávení volného času, vztahů mezi generacemi či dobrovolnictví. "Našli jsme v Česku spoustu dobrých příkladů," řekla iDNES.cz hlavní autorka manuálu, gerontoložka Iva Holmerová.
Například v rámci bydlení příručka doporučuje zřídit malometrážní byty pro seniory, které se osvědčily například v Darkovicích na Hlučínsku. Pro zlepšení fyzické kondice navrhuje vytvořit sportovní park vybavený pro cvičící se sníženou schopností pohybu (takový je například ve zmíněném Kostelci). Přepravu zase může usnadnit senior taxi (o jeho fungování v praxi čtěte zde).
Výzkum: Senioři v ČR mají nadprůměrné podmínkyKvalita života českých seniorů je mírně nad průměrem Evropské unie. Zjistila to mezinárodní studie Evropského centra pro sociální politiku a výzkum, o které letos v březnu informovalo ministerstvo zdravotnictví. V rámci evropské sedmadvacítky se Česko umístilo dvanácté. Čeští senioři se v porovnání se svými vrstevníky cítí méně ohroženi chudobou a kriminalitou, více se starají o své děti a vnoučata. Mají i dobře dostupnou zdravotní či sociální péči. Naopak vykazují horší mentální pohodu. Rezervy mají i ve sportování, udržování sociálních kontaktů, používání informačních technologií či dobrovolnictví. Nejlépe dopadli Švédi a Dáni, nejhůře senioři z Malty. |
Vzorem pro ostatní jsou také obce v okolí východočeské Poličky, které zachránily místní nemocnici. "Sdružily se za účelem poskytování sociálních a zdravotních služeb, což je v České republice totální rarita. Mají tam léčebnu dlouhodobě nemocných i domov pro seniory," říká Holmerová, která v Praze 8 vede Gerontologické centrum.
Většina českých měst a obcí podle ní pro své nejstarší obyvatele pořádá řadu aktivit - zájezdů, přednášek, cvičení či kulturních akcí. Výrazně méně je však prý činností, na kterých se podílejí sami senioři. "Iniciativ, které dokážou dojednat si své věci na radnici, zorganizovat si něco pro sebe, je relativně málo," míní odbornice.
Bedekr vznikl letos v rámci projektu FRAM, na kterém se podílí ministerstvo zdravotnictví, Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a Evropské centrum pro sociální politiku a výzkum. Příklady dobré praxe autoři shromáždili díky dotazníkům od starostů či analýze webů měst a obcí.
Zapojte seniory více do místního dění, radí příručka
Podle Jana Lormana, ředitele sdružení Život 90, které pomáhá seniorům, mají obce ve vztahu k nejstarším generacím značné rezervy. "Každou takovouto snahu proto vítáme. Seniorům chybí možnost zapojení se do občanského života. Chtějí se podílet na rozvoji města i zapojit se do rozhodování života místní komunity. Senioři přece mohou přispět veřejnému dění spoustou věcí - svými zkušenostmi, jiným úhlem pohledu," uvádí Lorman.
Tvůrci bedekru obce nabádají, aby se staršími lidmi více komunikovaly a lépe je zapojily do místního dění - například prostřednictvím seniorských rad (funguje třeba při radnici v Jeseníku) či formou dobrovolnictví. Senioři se můžou účastnit mezigeneračních projektů, kdy vyprávějí dětem o lokální historii, připravují s nimi kulturní akce či docházejí do dětských domovů, nebo pomáhat dohlížet na bezpečnost v dopravě.
Vznik manuálu hodnotí pozitivně i Svaz měst a obcí, byť jeho zástupci příručku zatím nestudovali. "Každá aktivita v této oblasti je důležitá. Stejně jako se klade důraz na rodiny s dětmi, staví se například dětská hřiště, tak se samozřejmě obce musí zaměřovat i na seniory," říká Zdeněk Mandík z legislativně-právního oddělení svazu.
Obce dostávají bedekr na seminářích, bude i na webu
Zástupci radnic a obecních úřadů zatím dostávají příručku na informačních seminářích, které její autoři pořádají od června do srpna ve všech krajích. "Zájem je různý. Ukazuje se však, že přicházejí zpravidla ti informovaní. Na seminářích tak často poučujeme poučené a přesvědčujeme přesvědčené. Prosíme je ale, ať knížečky předají dál," podotýká Holmerová. V průběhu září se bedekr objeví ke stažení i na webu projektu.
Velká část tipů, které příručka přináší, nechybí ani v letos schváleném Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017. Stát chce například rozšířit celoživotní vzdělávání, starším pracovníkem pomáhat s rozjezdem vlastního podnikání nebo zvýšit úctu společnosti ke stáří (více o materiálu čtěte zde).
Své vlastní koncepce, jak se chovat ke svým obyvatelům staršího věku, má i řada měst, například Brno či Nový Bydžov. Řadu poznatků radnice dostávají i od zmíněného Svazu měst a obcí. "Snažíme se fungovat pro ně jako informační servis. Teď nám třeba přišla nabídka od České komory architektů, která se týká projektu bydlení pro seniory," doplňuje Mandík.
Starobní penzi v Česku pobírá zhruba 1,7 milionu lidí. Zatímco nyní osoby nad 65 let tvoří necelých 16 procent české populace, v roce 2100 budou podle nedávno zveřejněné studie Českého statistického úřadu představovat již zhruba třetinu společnosti (více čtěte zde).
