Koláček se rozhodl takto uctít při své závěrečné řeči u švýcarského soudu prokurátorku Graziellu de Falco Haldemannovou, která mu předtím stejně jako dalším čtyřem exmanažerům dolů navrhla pět let vězení, úhradu údajných miliardových škod na firmě i na českém státu a ještě pokutu navíc.
Zničili jste nám život, řekli uhlobaroni |
Jeden ze tří šamanských zákonů, které Koláček soudu přednesl, podle něj říká, že každá žena musí být chráněna, protože je nositelkou života. "Já potřebuji žít v rovnováze, takže mám úctu k paní De Falco a úctu k jejímu právu mýlit se. V dobách, kdy to pro mě bylo těžké a má mysl plula v temnotách (..) mi pomáhal tento anděl jako nositel čistého vědomí," řekl Koláček, než malou bílou sošku a svícen, který měl před sebou po celou dobu líčení, předal prokurátorce.
Koláček se obrátil také ke třem soudcům trestního tribunálu, kterým řekl, že se vkládá do jejich rukou a je připraven přijmout vše, co přijde. O vině či nevině podle oznámení soudců rozhodne tribunál až 10. října.
Nejdéle mluvil Kraus
Závěrečné slovo ve čtvrtek pronesli všichni obžalovaní. Nejdéle mluvil Petr Kraus, nejtvrdší byl vůči obžalobě Jiří Diviš a nejstudenější Marek Čmejla. Belgičan Jacques de Groote pak působil nejsmutněji, jako nejvíce raněný člověk. "Můj život je tímto procesem zničen," konstatoval de Groote, bývalý čelní představitel Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, který byl od roku 1999 ve službách exmanažerů dolů.
Petr Kraus, bývalý šéf a spolumajitel společnosti Newton, která se podle obžaloby stejně jako sám Kraus podílela na pochybných transakcích kolem MUS, citoval ve své závěrečné řeči dvě knihy. První byla Čapkova pohádka O pejskovi a kočičce, kteří chtěli upéct dort. Podle Krause prokuratura spatlala do obžaloby všechno možné, a vytvořila tak pro něj něco nesrozumitelného. "Pejsek a kočička chtěli upéct dort. Moc chtěli, aby výsledek byl co nejlepší. Tak tam přidávali to, co jim vždy samostatně chutnalo. Výsledkem byl paskvil, po kterém je bolelo bříško," uvedl Kraus.
Druhou citovanou knihou byla Černá labuť od finančníka Nassima Taleba. Tento bestseller podle Krause ukázal, že i velmi kvalifikovaní experti se ve svých odhadech velmi mýlí. Nepočítají totiž s tím, že přijde něco, co tu ještě nebylo a nedá se s tím dopředu kalkulovat - tedy že se zjeví jakási černá labuť.
Přiletělo hodně černých labutí
"V dobách české transformace v 90. letech a poté v době energetického boomu po roce 2000 přiletělo do České republiky celé hejno černých labutí, tedy vlivů, které nikdo nepředpokládal, že mohou přijít," uvedl. Jinými slovy, to, že investice do MUS bude úspěšný obchod, nemohli původně manažeři očekávat. Kraus také odmítl, že by z údajně zpronevěřených téměř šesti miliard korun z dolů získal jedinou korunu. Za prodej svého podílu získal zhruba 350 milionů korun a ty byly podle něj příjmem skupiny Newton. Ten ale Kraus ovládal. Všechny kroky v transakcích s akciemi MUS byly podle něj legální a ve výsledku šlo o úspěšnou privatizaci.
"Je to skoro neuvěřitelné, ale trvá to již skoro 15 let, kdy jsem buď policejně prošetřován nebo mediálně pranýřován. Přestože jsem přesvědčen, že jsem nic špatného nespáchal, já, moji přátelé, moje rodina, tak nějak cítíme, že trest byl již vykonán," řekl Kraus.
Marek Čmejla v závěrečné řeči řekl, že obžalobě nerozumí a není mu jasnější ani nyní, po tolika dnech procesu, čeho se vlastně dopustil. Kritizoval složité znění obžaloby na více než 300 stranách se skutky, které se staly před více než deseti lety. "V komplikovaném textu, kterému ani odborníci nerozumí, je totiž snazší udržet zdání pochybností. Kdyby bylo jasnější, z jakých skutků jsem obviněn, bylo by možné to popřít a prokázat opak," zdůraznil Čmejla.
Nikdy ho prý nenapadlo, že transakce kolem MUS, které byly průběžně konzultovány a kontrolovány experty, budou někdy označeny za "trestný čin". "Nemluvím o svých pocitech. O škodách, který tento případ páchal roky v mém osobním životě, neboť na tom nemohu nic změnit. Mám jen jeden vzkaz, který si zde dovolím říct: Nejsem zloděj," uzavřel Čmejla.
Za zmatenou označil obžalobu i Jiří Diviš. Podle něj se doslova ztrácí ve faktech předkládaných prokuraturou. Její postup pak celkově přirovnal k chování komunistické prokuratury v 50. letech v Československu. "Je to jak to znám z filmů a knih z té doby. Vyžadují trest smrti za totálně smyšlené viny. Ve jménu třídního boje," prohlásil s tím, že mu žalobci zkazili pověst, kterou bude zřejmě napravovat až do konce života.
Anděla i svíčku žalobkyně přijala
Žalobci označili ve své závěrečné řeči manažery za darebáčky, kteří si chodili do pokladny firmy štípnout peníze do vlastní kapsy. Připomněli i slova prezidenta Václava Havla, který o 90. letech, kdy k divokému ovládnutí MUS manažery došlo, mluvil jako o době mafiánského kapitalismu s úpadkem etiky.
Exmanažeři podle obžaloby vystavili strukturu firem v zahraničí, z polostátních dolů vytáhli téměř šest miliard korun a nakoupili si za ně akcie firmy pro sebe. Celkem 14 miliard korun z pozdějšího prodeje akcií pak podle prokuratury vyprali ve švýcarských bankách. Českému státu tak způsobili údajně škodu 3,5 miliardy korun a samotné MUS 5,8 miliardy korun.
Pro české exmanažery prokurátorka De Falco Haldemannová v pondělí navrhla pět let žaláře a úhradu všech škod, de Groote by měl dostat dva roky podmíněně.
Když líčení soudu ve čtvrtek skončilo, prokurátorka dlouze postávala u stolu, prohlížela si andělíčka i svíčku a bylo patrné, že neví, jak s darem naložit. Nakonec si obojí vzala. "Cítil jsem, že svíčku přijala vřele a s otevřenou náručí," řekl po skončení soudu Koláček. Sám v ruce ještě svíral třídílný přenosný oltáříček s pannou Marií, který měl také během líčení celou dobu před sebou na stole. "Panna Maria je pro mě moc důležitá," řekl Koláček.
