Konkrétní dopad zatím není zcela jasný, ekonomiku ale určitě zasáhne. Mezinárodní měnový fond dokonce varoval, že sníží odhad růstu americké ekonomiky na letošek minimálně o 0,5 procentního bodu.
Lhůta, do níž se dalo škrtům zabránit, skončila o půlnoci. Původní obavy byly ještě větší, hovořilo se o hrozbě pádu z takzvaného fiskálního útesu, který by mohl ekonomiku opět uvrhnout do recese. Otázku daní se však podařilo vyřešit (čtěte v USA odvrátili pád z fiskálního útesu).
Zkrácení výdajové stránky rozpočtu má mít bezprostřední, byť nikoli okamžitý dopad na činnost úřadů a institucí financovaných z federálního pokladny. O 46 miliard se mají například snížit zbrojní výdaje, o deset miliard financování programů zdravotnického zabezpečení. Málo peněz bude na kontrolu přistěhovalectví nebo na prověrky kvality potravin.
Dopad škrtů ale pocítí Američané nejspíš až za několik měsíců a poslanci Kongresu kdykoli do té doby mohou problém vyřešit. Spekulovat o konkrétních následcích rozpočtové krize je proto podle agentury Reuters předčasné. Na výkon americké ekonomiky by automatické škrty velký vliv mít neměly.
Prezident Barack Obama by měl v pátek vydat první pokyny týkající se zavádění rozpočtových úspor. V Bílém domě se kromě toho setká s vedoucími představiteli obou komor Kongresu, ale žádné velké naděje s jejich jednáním spojeny nejsou.
Ještě těsně před půlnocí si Bílý dům a vedení republikánské strany vyměnili sérii trpkých obvinění. Vláda nařkla republikány, že se jejich vinou mohou zastavit plavidla amerického válečného námořnictva a děti nebudou mít očkování. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner zase obvinil z odpovědnosti za fiskální problémy vládu. "Je to rozhodnutí prezidenta, byl to jeho tým, který na tom trval," řekl Boehner.
