Okamura na pondělním brífinku znovu odmítl, že by podpisy na jeho petičních arších byly zfalšované. Připouští, že údaje občanů na petiční archy často kvůli čitelnosti vepisovali dobrovolníci, kteří pro něho sbírali podpisy. Lidé jim je nadiktovali, poté se však sami podepsali, řekl Okamura.
Zákon podle něj nenařizuje, aby každý vyplnil celou kolonku v petičním archu sám. Výslovně se v něm píše: "Každý občan podporující kandidaturu kandidáta uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu a připojí vlastnoruční podpis," (§ 25, odst. 3).
Odvolání k Ústavnímu souduBlog Tomia Okamury na iDNES.cz |
Usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) Okamura označil za politický rozsudek. "Čtyři ze sedmi jeho soudců sami autocenzurou a preventivně uvažovali politicky a namísto spravedlnosti hledali řešení nejprůchodnější pro politiky," prohlásil.
Právě rozhodnutí NSS a jeho odůvodnění přiměly nynějšího senátora k podání ústavní stížnosti. "Zásadním důvodem je a bude vyvracení lží doktora Šimíčka a zvrácení jeho naprosto nekvalifikovaného a nespravedlivého rozsudku," hřímal Okamura.
Stížnost k Ústavnímu soudu hodlá neúspěšný uchazeč o Hrad podat mezi svátky. Jak prohlásila jeho advokátka (a rovněž neúspěšná kandidátka) Klára Samková, jedním z východisek bude odůvodnění rozhodnutí.
"Na jedné straně se nám (soud) v podstatě vysmívá, proč si stěžujeme na krátkost lhůty pro odvolání. Na druhou stranu nám vyčítá, že jsme nedodali konkrétní argumenty ke konkrétním chybovým propočtům," vysvětlila Samková.
Okamurova právnička a rovněž neúspěšná kandidátka Klára Samková zopakovala, že u Ústavního soudu napadne prováděcí zákon k přímé volbě i samotný ústavní zákon (více čtěte zde). "Může tady být zvolen prezident na základě protiústavního zákona. To je nejzávažnější důsledek, který hrozí," odůvodnila Samková své rozhodnutí podat ústavní stížnost i přesto, že to může ohrozit termín prezidentské volby.
Dlouhý by stížnost zvážil v případě odložení voleb
Vladimír Dlouhý, kterého NSS z volby rovněž vyřadil, se na Ústavní soud zatím neobrátí, i když je přesvědčen o oprávněnosti stížnosti. "Jsem přesvědčen, že pod peticí na podporu mé prezidentské kandidatury je podepsáno více než 50 tisíc skutečných, jednoznačně definovatelných podporovatelů mé kandidatury," prohlásil Dlouhý.
Stížnost však nepodá, protože nechce ohrozit termín prezidentské volby. Pokud však budou volby přesto odloženy, o podání stížnosti bude uvažovat. Stížnost může podat během 60denní lhůty, která běží od doručení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tedy od minulého čtvrtka.
"Není to lehké rozhodnutí. Na jedné straně, jsem-li přesvědčen, že je mi odpíráno ústavní právo, jsem povinen bojovat. Na druhé straně nechci dále destabilizovat již tak neklidnou politickou situaci v České republice z pozice člověka, jehož šance na postup do druhého kola nebyly veliké," prohlásil Dlouhý.
I on se dotknul slov předsedy volebního senátu Šimíčka. "Považuji za nedůstojné, aby před veřejností otevřeně spekuloval o tom, že jsme podpisy manipulovali," ohradil se proti tvrzení soudce Dlouhý.
Předběžným opatřením soud může odložit termín voleb
Ústavní soud se stížnostmi začne zabývat okamžitě, jakmile mu budou doručeny. "Bude-li to mezi svátky, tak náš systém automaticky vygeneruje, kdo bude soudcem zpravodajem a v té chvíli se tím začne zabývat," uvedla mluvčí soudu Jana Pelcová. Kdy soudci rozhodnou a zda může být ohrožen termín prezidentské volby, však není jasné.
Podle Pelcové se termín rozhodnutí nedá odhadnout, protože není jasné, proti čemu přesně budou jednotlivé stížnosti směřovat. "Je samozřejmé, že se soudci budou snažit rozhodnout rychle, ale není možné jejich rozhodnutí vyžadovat," uvedla Pelcová.
Pokud Ústavní soud nestihne o stížnostech rozhodnout do termínu prezidentské volby, tedy do 11. ledna, neznamená to však automaticky, že bude volba odložena. Termín prezidentské volby by mohlo ohrozit pouze, pokud by soud vydal předběžné opatření, kterým by volbu odložil, než vydá rozhodnutí (více čtěte zde).
"Předběžné opatření je jen na rozhodnutí soudu. Vydat ho nemusí. Jestliže o to ale některý ze stěžovatelů požádá, Ústavní soud to zváží," uvedla Pelcová.
