Kvůli vánočním svátkům však Česká televize (ČT) začne spoty vysílat od 29. prosince, Český rozhlas (ČRo) od 2. ledna. Obě veřejnoprávní média budou kromě spotů vysílat také debaty kandidátů.
ČT chystá na začátku ledna tři debaty pokaždé se třemi kandidáty, z nichž každý by měl dostat přibližně stejný prostor, a na závěr jednu velkou "superdebatu".
Obce mohou nabízet reklamní plochyStarostové by od středy mohli také vyhradit kandidátům plochy pro vylepení volebních plakátů. Obce však většinou žádné své reklamní plochy nevlastní a kandidáti už mají bez toho zamluvené či zaplacené jiné formy propagace na billboardech. |
Ve veřejnoprávní televizi se budou kandidáti se svými půlminutovými nebo minutovými příspěvky objevovat po 12 dní, nejprve na ČT24 a od 2. do 9. ledna na ČT1. Na rozhlasových vlnách budou minutové spoty ke slyšení na čtyřech okruzích, a to na Radiožurnálu, na Dvojce, na Vltavě a na síti regionálních stanic.
Rozhlas je bude od 2. do 5. ledna vysílat vždy 12 minut denně a od 6. do 8. ledna pak 11 minut denně. "Je to tak, abychom naplnili dikci zákona, a to je pět hodin vysílání před prvním kolem volby," uvedl již dříve mluvčí ČRo Jakub Čížek.
Pětihodinový prostor bude mít devítka prezidentských adeptů, kteří byli k volbě zaregistrováni, také v České televizi (podívejte se na předvolební klipy).
Okamura ve čtvrtek zamíří k Ústavnímu soudu
Lednový termín je však stále v ohrožení. Může ho posunout ústavní stížnost vyřazeného kandidáta a senátora Tomia Okamury. Ten v úterý oznámil, že ji podá ve čtvrtek v 9:00 v podatelně soudu v Brně. Vadí mu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o jeho vyřazení z přímé volby prezidenta.
Napadnout hodlá prohlášení předsedy volebního senátu NSS Vojtěcha Šimíčka. Podle Okamury zpochybnil pravost údajů na některých petičních arších, které odevzdal Okamurův volební tým. Šimíček řekl, že některé archy byly celé smyšlené, jména a identifikační údaje byly vyplněny jednou rukou.
Profily jednotlivých prezidentských kandidátů čtěte zde |
Podání stížnosti avizovala i advokátka Klára Samková, podle níž je právní úprava přímé volby protiústavní. Samková potřebnou padesátitisícovou hranici při sběru podpisů vůbec nepřekročila. Nyní se stížností pomáhá právě Okamurovi.
Naopak další z vyřazených kandidátů, Vladimír Dlouhý, který potřebnou hranici podpisů původně překročil, nyní stížnost k Ústavnímu soudu podat nechce. Pokud však budou volby odloženy, takový krok by zvážil (více o tom čtěte zde).
Na soud se obrátili i další lidé
Stížnost k Ústavnímu soudu už podal Jiří Kesner z Kolína, jehož ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo. Domáhá se toho, aby se mohl volby zúčastnit, přestože vnitru předložil petiční archy s pouhými 54 podpisy. ÚS se zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal soudce o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta.
První kolo první přímé volby českého prezidenta je naplánováno na 11. a 12. ledna 2013, případné druhé kolo by se konalo 25. a 26. ledna. Funkční období prezidenta Václava Klause končí 7. března 2013. Ústavní soud teoreticky může rozhodnout o odkladu voleb, aby mohl posoudit ústavnost právní úpravy.
