Dluhová krize, která eurozónu trápí už asi tři roky, má i pozitivní dopady. Díky ní se v eurozóně odehrávají ambiciózní ekonomické reformy, které mění celý hospodářský blok. Eurozóna se díky tomu může potenciálně změnit v mnohem dynamičtější ekonomiku, konstatuje studie.
Lisbon Council má sídlo v Bruselu a ve své výroční zprávě mimo jiné uvádí, že Řecko je teď lídrem zemí, které zahájily ekonomické reformy, aby zlepšily své základní ekonomické parametry. Za Řeckem je Irsko, Estonsko, Španělsko a Portugalsko.
"Téměř všechny země, které změny potřebují, impozantním způsobem snižují fiskální deficit a zlepšují vnější konkurenceschopnost," píše se ve zprávě think-tanku. Španělsko nepatří k zemím, které požádaly o pomoc pro svou ekonomiku, letos v létě ale požádalo o pomoc pro svůj bankovní sektor. Čerpat může až 100 miliard eur, Madrid už ale naznačil, že potřebovat bude zřejmě mnohem méně.
"Všechny čtyři země eurozóny, kterým byla přiznána externí pomoc, tedy Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko, za posledních 12 měsíců zvýšily snahu o prosazení změn. Jinými slovy, ty země, které se pod tlakem krize musejí rychle změnit, ty změny také činí. Výsledky neukázaly žádné stopy 'morálního hazardu', tedy hypotetického rizika, že pomoc zvnějšku by mohla snížit připravenost ke změnám," uvádí zpráva.
Mzdy v zadlužených zemích klesly a firmy mohou lépe růst
Lisbon Council ve zprávě nazvané 2012 Euro Plus Monitor také ukazuje, že už slábne vnější nerovnováha, která byla jednou z příčin dluhové krize. V rámci eurozóny se naopak rychle sbližují mzdové požadavky. Reálné náklady na jednotku pracovní síly prudce klesaly v Řecku, Irsku, Portugalsku i Španělsku. Na druhou stranu skončila mzdová střídmost v Německu, kde byla dlouho považována za faktor, který podporuje domácí poptávku.
"Víc než cokoliv jiného to ukazuje, že zásadní strukturální změny jsou možné - a skutečně se odehrávají - uvnitř měnové unie," píše se ve zprávě.
Zatímco eurozónu a její politické uspořádání je nutné ještě zlepšit, už teď poskytují důležitý rámec, v němž jednotlivé země mohou úspěšně projít reformou. "Pokud se eurozóna dostane ze současné akutní krize a bude pokračovat v reformách, mohla by se nakonec z krize dostat jako nejdynamičtější celek z největších západních ekonomik," uzavírá zpráva.
Krize kolem státních dluhů v eurozóně začala koncem roku 2009, kdy Řecko přiznalo, že má potíže udržet zadlužení v přijatelných mezích. Atény pak byly na jaře 2010 nuceny požádat o mezinárodní finanční pomoc, aby snížily riziko státního bankrotu. Ještě téhož roku o pomoc požádalo Irsko, na jaře 2011 pak i Portugalsko.
