Jeden z nejlepších házenkářů světa vedl poprvé národní tým jako kapitán a v kvalifikačním duelu o Euro 2014 mu pomohl k vydřené výhře 27:22.
Pro hvězdu německého Kielu to byl zvláštní duel. S klubem získal vše, co šlo, obhajuje i prvenství v Lize mistrů. O víkendu v souboji nejlepších německých týmů v Hamburku předvedl úžasný výkon sršící energií. Ve střetnutí házenkářských superstars byl nejlepší na hřišti.
Jenže národní tým Česka a jeho oddíl, to jsou dva různé světy. Už před kvalifikací se Jícha sešel s novým koučem házenkářů Haberem, aby mu předal šablony kombinací, které Kiel dovedly na vrchol.
"Čeká nás strašně moc práce," říkal před Izraelem a bylo to pravdivější, než by sám čekal. Omlazený tým házenkářů jako by "nakazil" pomalu hrající soupeř: třeba Jícha byl u míče až po dvou a půl minutách - tak dlouho trval úvodní útok Izraele, to je v moderní házené unikát. Hráčům chyběla energie, působili matně.
Ani kanonýr z Kielu se dlouho netrefoval jako obvykle. V jiném obranném systému než v klubu místo na agresivní špici defenzivy stál jako ostatní na brankovišti. I on sklouznul do tempa duelu, až po pauze se rozjel a zastavil se na sedmi gólech jako nejlepší střelec Česka. Druhých třicet minut byl velmi dobrý, v prvních chvílemi šedý.
Co za tím stojí? V házené jsou - tak jako ve fotbale - kluby silnější než národní týmy; zvlášť v Kielu je při koncentraci superhvězd každý tak nebezpečný, že má tím pádem i Jícha víc místa na hřišti. Za Česko je hrozbou číslo jedna, čemuž odpovídá i "péče" soupeřů.
Přes dílčí rozpaky jako kapitán v premiéře uspěl výsledkově. Pro nedělní duel v Černé Hoře, možná klíčový v celé kvalifikaci, však Češi bez výjimky potřebují přidat.
