Ať už se útok v Chrastavě odehrál jakkoliv, je to jasné pochybení prezidentových ochránců. Ti totiž neměli dopustit, aby se někdo dostal k prezidentovi "tělo na tělo". "Kdyby měl ostrou zbraň, tak jsme dneska bez prezidenta, to je jasné," okomentoval věc odborník na bezpečnost Andor Šándor.
Útok na KlauseSTŘELBA: Na Klause střílel muž plastovou pistolí |
Podle něj byly dvě varianty, ze kterých mohli bodyguardi zvolit; zpacifikovat šestadvacetiletého muže, nebo dostat prezidenta z dostřelu. "Nikdo ho nechránil vlastním tělem nebo ho nestrhl k zemi. Podle mě byla ochranka překvapená a nebyla schopná rychle zareagovat," myslí si Šándor.
Se Šándorem souhlasí i muž, který se chráněním ústavních činitelů několik let bezprostředně zabýval. "Když jdete takhle k lidem, tak podle mne by měl být osobní ochránce naprosto těsně u něj a dva další by měli držet perimetr hodně blízko a dívat se lidem na ruce," řekl pod podmínkou anonymity.
Za selhání prezidentových ochránců označil incident i ředitel protiteroristického Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. "Teď bych hodnotil něco, co nevím, jak proběhlo. Ale obecně, pokud by se to tak opravdu stalo, byla by to velká chyba ochranky," vyjádřil se bezprostředně po útoku k tomu, že muž byl od prezidenta vzdálen jen pár desítek centimetrů (celý rozhovor si přečtěte zde).
Laxnosti ochranky se divil i očitý svědek a starosta sousedního Mníšku v jedné osobě Roman Slezák. "Ochranka byla všude kolem, vedle nás, nezaregistrovali to. Ten člověk vystřelil a vůbec nic se nedělo," popsal iDNES.cz situaci.
Věc se vyšetřuje, brání své lidi šéf prezidentovy ochranky
Šéf Útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka však odmítá, že by jeho podřízení nějak pochybili. Videozáběry podle něj nezachycují celou situaci. "Celá věc je nyní v šetření. V každém případě kromě té zjevné ochranky jsou v povzdálí ještě další příslušníci útvaru," popřel v televizi Nova jakékoli selhání svých lidí.
"Je zcela jasné, že i já se mračím, když se dívám na takovéto záběry. Na druhou stranu: My jsme bezpečnostní poznatky, že by tam mělo být zvýšené bezpečnostní riziko, neměli. A když zanalyzujete celou tu situaci, tak tam bezpečnostní riziko skutečně nebylo," řekl v podvečer Sklenka novinářům.
28. září 2012 |
Jak ještě Sklenka řekl MF DNES, situace jako v Chrastavě jsou černou můrou každého bodyguarda. I podle Šándora je ochrana politiků velmi složitá. "Nikdy nemůžete na sto procent garantovat, že ústavního činitele ochráníte. Když bude někdo útočit na dálku odstřelovací puškou, tak to bude problém. Pokud se však někdo dostane na pár kroků, je to evidentně selhání."
Šándor také míní, že v ČR chybí zákon, který by jasně kodifikoval práci ochranky ústavních činitelů a zároveň vymezoval povinnosti chráněných. Důsledkem podle něj je, že řada ústavních činitelů ochranu pokládá za zbytečnou. "Máme vysoké představitele státu, kteří vůbec nejsou chráněni," připomněl. Osobního ochránce nemá třeba premiér Petr Nečas, využívá ho však ministr obrany Alexandr Vondra.
Strach? Nemáte čas se bát, řekl po ošetření Klaus
Prezident Václav Klaus označil útok na něj při otevírání mostu v Chrastavě za všeobecné selhání, nikoli jen selhání jeho ochranky. "Je potřeba takové věci nepodceňovat," řekl Klaus novinářům při odjezdu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kde mu ošetřili lehčí zranění.
"Je to tak rychlé, že se nestačíte v tu chvíli bát," řekl Klaus. Na otázku novinářů, zda to považuje za atentát, odpověděl: "Nevím, jak to nazvat jednodušším a smysluplnějším způsobem".
Klaus měl při odjezdu z nemocnice ošetřenou pravou paži. "Jednalo se o lehké poranění, které vyžadovalo vyšetření a ošetření v naší nemocnici," řekl lékař z ÚVN Marek Burian.
