Diablo III (recenze zde) opanovalo prodejní žebříčky a hráči ve velké míře dosáhli maximální, šedesáté úrovně. Je tedy na čase se podívat, co a jakým způsobem vlastně hra nabízí těm, kteří s ní chtějí strávit více času, než je třeba k prvnímu dohrání na normální obtížnost.
Celé Diablo III je koncipováno tak, že normální obtížnost slouží jen k rozehřátí a osahání postavy. S trochou nadsázky lze říct, že pro ni Diablo III vlastně nemá ani smysl hrát. Ta správná zábava začne až na obtížnost Nightmare, kde se hráči poprvé skutečně zapotí. Další výzvou je pak obtížnost Hell, která dá skutečně zabrat, ale stále ji lze bez zásadních problémů dotáhnout do konce.
To už se nedá říct o obtížnosti Inferno, která je cíleně nastavena tak, aby ji jen tak někdo nedohrál. Řadě vytrvalců se to sice již povedlo, ovšem ti spadají do odlišné kategorie než běžný hráč.
Toho na Infernu pravděpodobně srazí k zemi první trojice zombíků, na kterou natrefí. A bude to jen první z dlouhé řady frustrujících momentů. Faktem je, že Inferno je v Diablu III poslední výzvou. Po ní už hra v podstatě nic nenabízí, tedy za předpokladu, že nechcete donekonečna drobně vylepšovat svou postavu.
Obtížnost je tedy na místě. Přeci jen se však nelze ubránit pocitu, že je až moc pekelná. Zejména pro barbary, kteří v podstatě musí bojovat nablízko a v první linii schytají speciální útoky, jimiž elitní monstra a šampioni disponují v hojné míře. Je v podstatě nemožné vydržet déle než několik vteřin.
Pochopitelně hodně závisí na výbavě. A ta je zřejmě hlavním problémem Inferna. Z obtížnosti Hell si totiž nepřinesete dostatečně kvalitní kousky na to, abyste mohli monstra více než jen pižlat. Ani opakované hraní na Hell mnoho zlepšení nepřinese.
Zde přichází ke slovu aukce a bohužel konstatování, že pokud chcete Inferno smysluplně hrát, nákupu předmětů se nevyhnete. Mnoho hráčů si stěžuje, že to popírá kouzlo Diabla, kdy je třeba předměty hledat a následně si užívat radost z jejich efektu.
V Diablu III to tak nefunguje. Skutečně dobré předměty najdete právě až v Infernu, a to v drtivé většině případů později, než byste je potřebovali. Takže už je máte nakoupeny a ty nalezené putují opět do aukce.
Alternativu Diablo III sice nabízí, ale málokdo ji pro její špatné nastavení využívá. Řeč je o kováři, jehož schopnosti postupně za úplatu zvyšujete, a zpřístupňujete si tak tvorbu nových předmětů.
Za každý kovářem vyrobený předmět je však třeba znovu zaplatit a navíc shromáždit nemalé množství surovin (kovářské listy, plány a esence). Ve výsledku je tvorba každého předmětu finančně náročná a výsledek je nejistý.
V seznamu sice vidíte, jaký předmět z kování přibližně vyleze a jakou by tak mohl mít sílu či výdrž. Jenže už nevíte, jaké bude mít magické vlastnosti. A to je na Infernu zásadní. Hrajete-li za barbara a kýžený obouruční meč bude mít dobré vlastnosti na přesnosti a inteligenci, nikoliv na síle a výdrži, můžete ho zase zahodit.
Aukce má tak oproti kováři hned dvě výhody. Po troše hledání najdete předměty výrazně levněji a navíc si je vyberete i podle magických vlastností. Motivace používat kováře se tak vytrácí. Jistě, kdo chce hrát hru postaru, kováře využívat bude, jenže pak se připojí do některé z kooperativních her a zjistí, že ostatní mají mnohem lépe vyvážené postavy, a zeptá-li se na cenu, zjistí i to, že je pořídili za desetinu toho, co on.
Podobně nefunkční je klenotník, který umožňuje kombinovat drahokamy do vyšších kvalit. Jenže opět je třeba platit za jeho zkušenosti i práci. Na aukci pak bylo prakticky od počátku možné drahokamy koupit výrazně levněji. Blizzard se proto uchýlil k nepříliš elegantnímu kroku a aukci s drahokamy a dalšími komoditami na čas znemožnil.
Hráči si stěžují také na vzájemný poměr druhů předmětů. Ty magické padají neustále, raritní méně, ale stále poměrně často, zato legendární a setové nepadají prakticky vůbec. Za všechny tři standardní obtížnosti se nám podařilo získat jediný legendární předmět. To je přeci jen trochu málo.
Blizzard si tak zjevně připravuje půdu pro aukce za reálné peníze. Chce, aby po těchto předmětech byla opravdová poptávka a aby za ně hráči byli ochotni zaplatit.
Po velkých problémech s přetížením serverů se zdá, že Blizzard záležitost konečně vyřešil. Neustále sice v určitých, nepříliš frekventovaných hodinách, probíhá údržba, kdy není možné se do hry připojit, ale situace je přeci jen lepší než v prvních dvou týdnech od spuštění. V této době mělo Diablo III několik mnohahodinových výpadků.
Na druhou stranu je pozitivní, že se firma o svůj produkt stará a vyvažuje ho podle aktuálního stavu. Hráči tak očekávají opravu 1.0.3, která upraví některé příliš silné schopnosti postav, generování vypadávajících předmětů a zřejmě i trochu posílí barbary.
Autoři chystají také arény, kde budou hráči moci bojovat proti sobě, a přímo si tak poměřovat postavy a nastavení jejich schopností. Ale to má ještě čas, protože do té doby je nutné maximálně vyvážit jednotlivé třídy.
Diablo III není typickou masivní on-line hrou, i když některé její aspekty mají k tomuto žánru blízko. Největší rozdíl je v obsahu. Toho je v Diablu poměrně málo, a kdo se nechce trápit na Infernu, v podstatě končí s obtížností Hell, jejíž závěr se víceméně shoduje s dosažením šedesáté úrovně.
Ta je zároveň posazena relativně nízko, takže lze předpokládat její postupné zvyšování prostřednictvím přídavků. Je otázkou, zda se Blizzard uchýlí k menším, stahovatelným přídavkům, nebo, podobně jako v případě Diabla II, vydá větší datadisk.
Teoreticky nejsou vyloučeny ani menší bezplatné přídavky, které by hráče nutily k dalšímu hraní. To si lze představit ale jen tehdy, začne-li opravdu dobře fungovat aukce za peníze, která by Blizzardu zajistila konstantní a dostatečně významný příliv peněz, aby na Diablu III držel větší vývojářský tým.
Jedno je však jisté: Diablo III se povedlo a bude vás bavit přinejmenším po dobu hraní tří standardních obtížností, což je nějakých 70 až 80 hodin. Za jednu postavu! Následně můžete hrou projít za další čtyři, které mají zcela odlišné schopnosti a částečně i předměty.
Rozehrání nové postavy bude dávat ještě větší smysl po vydání dalších oprav, které hru ještě více vyváží a zejména zkvalitní využívání klenotníka a kováře.
