Když se po zranění Chrise Boshe ujala v semifinálové sérii Východní konference Indiana nad Miami vedení 2:1 na zápasy, vypadalo to, že velký favorit letošního ročníku NBA je v těžkých problémech. Jenže pak LeBron James a Dwyane Wade vystupňovali své výkony způsobem, jaký se hned tak nevidí.
Miami od té chvíle vyhrálo čtyři zápasy v řadě a najednou se zdá, jako by jeho hvězdná dvojice byla prostě nezastavitelná. LeBron James to odstartoval výkonem, na jaký se nezapomíná - ve čtvrtém utkání série proti Pacers zaznamenal 40 bodů, 18 doskoků a 9 asistencí a během současné vítězné série si udržuje průměry 32,5 bodů, 12 doskoků a 7 asistencí na utkání!
"Nemusíte ho mít rádi. Nemusíte mu fandit. Ale jestli máte rádi basketbal, tak doufám, že ho dokážete docenit. Nedovolte, aby vám LeBrona Jamese vzali jeho nepřátelé, cynici a vykřikující klauni," burcuje dokonce Michael Rosenberg ze Sports Illustrated. "Mám jeden bláznivý nápad - neměli bychom si přiznat, že sledujeme nejtalentovanějšího hráče basketbalové historie?"
Faktem je, že výkon ve zmiňovaném zápase číslo 4 proti Pacers byl jednoduše fenomenální. James spolu s Wadem porazili velice dobrý tým na jeho vlastní palubovce v podstatě sami dva.
James ničil svého soupeře prakticky všemi způsoby - střelbou z dálky, nájezdy pod koš, doskoky, přihrávkami, které bývají k vidění spíš při exhibicích Harlem Globetrotters.
Navíc dokázal během zápasu famózně bránit, a to mnoha různými způsoby - byl schopen dostihnout bleskurychlého Leandra Barbosu v protiútoku a zblokovat jeho střelu a o pár sekund později vytlačovat z podkošové pozice vyššího a těžšího Davida Westa. A pak v klíčových chvílích dirigovat rozehrávku svého týmu.
"Takový hráč tady ještě nebyl. James má atletické schopnosti Michaela Jordana a Kobeho Bryanta schované v těle Karla Malonea. Navíc herní přehled a přihrávku středního rozehrávače," tvrdí Rosenberg. "Je to jediný hráč za posledních 30 let, který by mohl - pokud by chtěl - být nejlepší v lize v bodech, doskocích nebo v asistencích."
James si svým - s prominutím - velkohubým televizním "Rozhodnutím" o přestupu z Clevelandu do Miami (a počítáním titulů, které pro Miami získá) znepřátelil hodně fanoušků. Někdy to dokonce vypadá, že téměř všechny kromě miamských.
Jeho kritici mu vyčítají všechno možné, ale pokud jde o samotnou hru, moc argumentů nemají. Ano, nestřílí zrovna oslnivě trestné hody a ne vždy je schopen na sebe vzít zodpovědnost v koncovce. Jenže je opravdu snaha najít volného spoluhráče i ve chvíli, kdy se rozhoduje o výsledku utkání, vlastně slabinou?
Navíc jako by tito kritici zapomněli třeba na play-off utkání v roce 2007, kdy proti výborné obraně Detroitu sám nastřílel posledních 25 bodů svých Cleveland Cavaliers a dovedl je k výhře v prodloužení. To nevypadá na někoho, kdo neumí koncovky zápasů.
"James je možná trochu narcisistický, ale to je hodně lidí na tomhle světě," uzavírá Rosenberg. "Možná je v něčem trochu nejistý, ale to je také hodně lidí. Jeho Rozhodnutí se mi vyloženě protivilo, ale na světě je spousta mizerných televizních pořadů. Je ovšem jen jediný hráč na této planetě, který hraje basketbal jako on. Tak si ho užívejte...."
