"Samotný nápad zřídit takovouto expozici se zrodil asi před deseti lety při prohlídce stálé expozice lomnických a regionálních malířů v našem muzeu. Řekl jsem si, proč prezentujeme jen kulturu ducha a proč ne kulturu těla. Vždyť naše malé, šestitisícové městečko má tolik slavných významných sportovců a dokonce i dvanáct olympioniků," říká kurátor výstavy Stanislav Dlouhý.
Historie lyžování v Lomnici1900 Lomnický továrník Ignác Hornych kupuje první lyže a ve své továrně dává vyrobit jim podobné. 1910 Při místní TJ Sokol vzniká odbor lyžařský a bruslařský, zaniká s I. světovou válkou, opět vzniká 1929. 1927 Na Babyloně otevřen skokanský můstek. 1929 Z Tábora na Kyje se koná jeden z prvních sjezdových závodů v ČSR. 1939 Klub má prvního mistra ČSR ve skoku na lyžích (Josef Císař). 1949 Mistrovský titul ČSR ve skoku na lyžích získává František Felix (obhájil 1950, 1952, 1955). 1957 Staví se můstek K30, začínají náborové závody mládeže. 1975 Karel Kodejška mistrem světa v letech na lyžích v rakouském Kulmu, doma se stává "Králem bílé stopy". 1991 Výměna umělé hmoty na K70, ten po dalších 15 letech opravován. 2006 Zahajovací skok na můstku K70 patří čerstvému juniorskému mistru světa Romanu Koudelkovi. |
Nejstarší vystavené lyže jsou asi tak z roku 1903. Samozřejmě dřevěné a dokonce ještě bez středového žlábku. Lyže běžné i závodní se na Lomnicku dokonce vyráběly. Ve dvacátých letech 20. století se do výroby lyží pustilo kolářství Josefa Sasky.
"To bylo běžné. Koláři měli zkušenosti s ohýbáním dřeva, které při výrobě lyží nebo sáněk mohli využít," vysvětluje Dlouhý.
Výrobou lyží a sáněk se zabýval také Josef Císař. Podle dochovaných pramenů to byl v roce 1925 zakládající člen Lyžařského odboru SK Lomnice nad Popelkou. Firma vyráběla sjezdové lyže s již ocelovou hranou, běžky a také skočky. Mladý Pepík, syn majitele, se stal mistrem republiky ve skoku na lyžích.
Soukromá firma s komunisty skončila, přebírá ji národní podnik Sport a Josef Císař mladší se po skončení kariéry stává vedoucím ve své dílně. Výroba sjezdových lyží Slalom trvala do šedesátých let.
Lomnici se říkalo Malé Krkonoše
"Císař dál ve své dílně po práci v Technolenu opravoval a vyráběl dřevěné lyže. Těžko lze spočítat, kolikrát držel v ruce Raškovy 'Popovky' s nalomenou špičkou či odtrženou skluznicí," říká Dlouhý, který také šéfuje lomnickému lyžařskému klubu.
"Předtím to dělal můj otec, klub je přes padesát let pod naší nadvládou, takže se tu nic neztratilo, nevyhodilo, všechno se zachovalo," vysvětluje s úsměvem, kde se vzalo tolik exponátů.
Kromě vývoje běžných lyží dává výstava nahlédnout do minulosti běžek, sjezdovek i skokanských lyží. "Tak třeba na těchto artistkách závodil Karel Kodejška na olympiádě v Sapporu," ukazuje Dlouhý na lyže s páskou přelepenou značkou výrobce, jak požadovaly olympijské regule.
Lomnici se ve své době říkalo "Malé Krkonoše". To bylo během druhé světové války, která tu paradoxně přispěla k rozvoji lyžování.
"Krkonoše, to už bylo za protektorátu Německo, tak se jezdilo lyžovat k nám. Bylo sem výborné spojení a z Tábora jsou jedny z nejkrásnějších rozhledů do Českého ráje i na Krkonoše," dodává Dlouhý s tím, že název Malé Krkonoše by stálo za to "oprášit".
