"Hrabě Harrach do Jilemnice přivezl první lyže a zároveň nechal upravit tento prostor, takže se to podařilo nádherně sladit časově i výtvarně. První dovezené lyže nemáme, ale jedny z prvních našich lyží v expozici jsou," říká ředitel muzea Jan Luštinec.
LYŽE PRO LESNÍKYhrabě Jan Harrach v roce 1892 navštívil světovou výstavu v dnešním norském Oslu, kde ho v expozici sportovních potřeb napadlo, že lyže by mohly jeho lesním dělníkům usnadnit pohyb v zavátých horských lesích. V polovině prosince na jeho příkaz objednala lesní správa v Horní Branné jeden pár jasanových lyží z Norska a jeden pár bukových lyží z Vídně. Na svoji dobu byly velmi drahé, stály 11 zlatých. Podle dovezených vzorů pak vznikly první páry domácích lyží pro hraběcí lesní personál. |
Už v roce 1895 vznikl v Jilemnici Český krkonošský spolek Ski a o pár let později se uskutečnily první závody na lyžích. Souběžně se rozvíjela i lyžařská turistika.
"Do Krkonoš jezdily speciální lyžařské vlaky, lyžařský svaz měl pro své členy dokonce slevy na dráhu," podotýká Luštinec. První světová válka rozvoj závodního i turistického lyžování ochromila.
Lyžaře ukazuje film z roku 1926
Meziválečné období v expozici zastupují mimo jiné lyže Oldřicha Koláře, který s nimi běžel 50 kilometrů na prvních zimních olympijských hrách v Chamomix v roce 1924.
"Původně byly hry označeny jako Týden zimních sportů. Teprve na osmém olympijském kongresu konaném v roce 1925 v Praze na návrh Josefa Rösslera-Ořovského byly uznány za první zimní olympijské hry," vysvětluje Luštinec. Na podnět Rösslera-Ořovského vznikla také Mezinárodní lyžařská federace FIS.
Jak se v období mezi válkami závodilo, ukazuje na výstavě unikátní filmový dokument z roku 1926.
"Nebyli to profesionálové, lyžovat se učili třeba při cestě do práce. Fyzička vznikala při tvrdé práci a na pláních se dolaďovala. Závody byly záležitostí celého města," popisuje ředitel muzea, který je hlavním autorem expozice.
Do čtyřtisícové Jilemnice jezdilo na závody až 30 tisíc lidí.
U zrodu Horské služby byli dobrovolní hasiči
Po válečné přestávce rychle ožil zájem o zimní Krkonoše podpořený rostoucí oblibou lyžování. "Meziválečné lyže by pro nás byly velmi těžké, nemotorné," podotýká Luštinec.
Zlepšovalo se zázemí Krkonoš. Rozšiřovala se síť zimních cest značených tyčemi a od roku 1923 doplněná i značkami.
Důležitý byl vznik horské záchranné služby; mezi její zakladatele patřil starosta Špindlerova Mlýna Wilhelm Pick, který vyškolil první záchranáře z řad místních dobrovolných hasičů.
