První lyže přivezl hrabě Harrach pro lesníky, ukazuje výstava v Jilemnici

Muzeum v Jilemnici otevřelo výstavu o historii lyžování. Ta je spjata se jménem bývalého majitele tamního panství, hraběte Jana Harracha. Právě on nechal před 118 lety přivézt do Krkonoš první lyže a dal tak vzniknout turistickému i závodnímu lyžování v českých zemích.

"Hrabě Harrach do Jilemnice přivezl první lyže a zároveň nechal upravit tento prostor, takže se to podařilo nádherně sladit časově i výtvarně. První dovezené lyže nemáme, ale jedny z prvních našich lyží v expozici jsou," říká ředitel muzea Jan Luštinec.

LYŽE PRO LESNÍKY

hrabě Jan Harrach v roce 1892 navštívil světovou výstavu v dnešním norském Oslu, kde ho v expozici sportovních potřeb napadlo, že lyže by mohly jeho lesním dělníkům usnadnit pohyb v zavátých horských lesích.

V polovině prosince na jeho příkaz objednala lesní správa v Horní Branné jeden pár jasanových lyží z Norska a jeden pár bukových lyží z Vídně.

Na svoji dobu byly velmi drahé, stály 11 zlatých.

Podle dovezených vzorů pak vznikly první páry domácích lyží pro hraběcí lesní personál.

Expozice zachycuje vývoj lyžování až do roku 1938, přičemž období meziválečné se v nových prostorech objevuje vůbec poprvé.

Už v roce 1895 vznikl v Jilemnici Český krkonošský spolek Ski a o pár let později se uskutečnily první závody na lyžích. Souběžně se rozvíjela i lyžařská turistika.

"Do Krkonoš jezdily speciální lyžařské vlaky, lyžařský svaz měl pro své členy dokonce slevy na dráhu," podotýká Luštinec. První světová válka rozvoj závodního i turistického lyžování ochromila.

Lyžaře ukazuje film z roku 1926

Meziválečné období v expozici zastupují mimo jiné lyže Oldřicha Koláře, který s nimi běžel 50 kilometrů na prvních zimních olympijských hrách v Chamomix v roce 1924.

"Původně byly hry označeny jako Týden zimních sportů. Teprve na osmém olympijském kongresu konaném v roce 1925 v Praze na návrh Josefa Rösslera-Ořovského byly uznány za první zimní olympijské hry," vysvětluje Luštinec. Na podnět Rösslera-Ořovského vznikla také Mezinárodní lyžařská federace FIS.

Jak se v období mezi válkami závodilo, ukazuje na výstavě unikátní filmový dokument z roku 1926.

"Nebyli to profesionálové, lyžovat se učili třeba při cestě do práce. Fyzička vznikala při tvrdé práci a na pláních se dolaďovala. Závody byly záležitostí celého města," popisuje ředitel muzea, který je hlavním autorem expozice.

Do čtyřtisícové Jilemnice jezdilo na závody až 30 tisíc lidí.

U zrodu Horské služby byli dobrovolní hasiči

Po válečné přestávce rychle ožil zájem o zimní Krkonoše podpořený rostoucí oblibou lyžování. "Meziválečné lyže by pro nás byly velmi těžké, nemotorné," podotýká Luštinec.

Zlepšovalo se zázemí Krkonoš. Rozšiřovala se síť zimních cest značených tyčemi a od roku 1923 doplněná i značkami.

Důležitý byl vznik horské záchranné služby; mezi její zakladatele patřil starosta Špindlerova Mlýna Wilhelm Pick, který vyškolil první záchranáře z řad místních dobrovolných hasičů.