"Domoci se odškodnění bude u soudu podstatně jednodušší. Navíc lze očekávat, že v mnoha případech k soudu ani nedojde, protože ministerstvo spravedlnosti bude poskytovat odškodné dobrovolně," míní advokátka Jana Kašpárková.
Právě Kašpárková začala v roce 2007 zastupovat v České republice jednoho z prvních lidí, kteří se se státem soudili. Její klient M. Ch. strávil ve vazbě čtyři měsíce. Jenže se ukázalo, že za mříže vůbec nepatřil, protože svědek lhal. Po dvou letech mu proto odvolací soud přiřkl jako odškodné za omezení svobody 67 500 korun. Za den vazby tak M. Ch. dostal 300 korun.
Kašpárková věří, že nyní by u podobného případu byla úspěšnější. Alespoň co do výše odškodného. Nejvyšší soud totiž minulý týden vydal doporučení, aby soudy za takzvanou nemajetkovou újmu lidem přiznávaly částky od 500 do 1 500 korun za den. (Více o doporučení Nejvyššího soudu čtěte tady.)
"Ve světle dosavadní praxe na severní Moravě jsem přesvědčena, že doporučení povede k vyplácení vyšších částek. Oproti případu M. Ch. je to rozhodně rozhodně posun," dodává Kašpárková.
Ministerstvo spravedlnosti dosud mimosoudně vyplácelo i nižší částky, než o kterých hovoří Nejvyšší soud. "V reálu se pohybují mezi 300 až 1 000 korunami," informovala mluvčí ministerstva Tereza Palečková. Větší peníze dostanou občas jen ti, kteří se obrátí kvůli odškodnému na soud.
Lidé se přestanou bát o odškodnění si říkat, míní právník
Podobně jako Jana Kašpárková hovoří advokát Petr Kočí, který nyní zastupuje devětatřicetiletého Jana Šafránka. Šafránek byl v roce 1993 odsouzen za znásilnění. Po roce se ale přišlo na to, že jej nespáchal. Nyní se u soudů proto domáhá nejen odškodného za pošramocenou pověst, ale také toho za 291 dnů neoprávněné vazby.
"Doufám, že medializace, která je kolem rozhodnutí Nejvyššího soudu i všech případů, pomůže lidem a oni se nebudou bát uplatňovat nároky vůči státu. Pokud stát zasáhne do jejich práv, je na místě, aby za to nesl odpovědnost," míní Kočí.
Kočí věří, že Šafránkovi doporučení od Nejvyššího soudu může pomoci. "Ministerstvo nám přiznalo 500 korun za den, tedy minimum. My jsme žalovali 2,5 milionu. Další jednání má pokračovat v únoru, tak uvidíme, kolik nám soud přiřkne. I kdyby to bylo 1 500 korun za den, tak pořád to bude více, než nám ministerstvo nabídlo v mimosoudním vyrovnání," míní advokát.
Podle prezidenta Soudcovské unie ČR Tomáše Lichovníka stanoviska Nejvyššího soudu vedou k rychlejšímu rozhodování soudů. "Je úlohou Nejvyššího soudu, aby sjednocoval judikaturu. Tím přispívá k jednotnému výkladu práva, postupu soudů a to přispívá určitě i k urychlení výkonu práva," řekl iDNES.cz Lichovník.
Chyby úřadů jen loni stály necelých 102 milionů korun
Ministerstvo spravedlnosti je zatím v hodnocení budoucnosti zdrženlivé. "Odhadnout míru dopadu rozhodnutí Nejvyššího soudu na státní rozpočet není možné. Vždy bude logicky záležet na tom, kolik žalob o odškodnění za nezákonnou vazbu v daném roce u soudů napadne," míní Palečková.
Resort nedokáže přesně vyčíslit, kolik stát ročně stojí odškodné za nezákonnou vazbu. "K dispozici máme pouze údaje o celkově přiznaném odškodném podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem," dodala Palečková. Jen loni částka činila necelých 102 milionů korun. Předloni byla ještě o milion vyšší.
V souvislosti s nezákonnou vazbou loni ministerstvo obdrželo 112 žádostí, mimosoudně vyhovělo 34 z nich. Toto číslo zahrnuje i ty, kteří žádají například odškodnění za ušlý výdělek nebo újmu na zdraví či osobnostních právech. Na ně se ale doporučení Nejvyššího soudu nevztahuje.
Podle advokátů je skupina lidí, kteří byli ve vazbě a následně je soud zprostil obžaloby, docela malá. "Můj odhad je, že ke zproštění dojde cca v 10 procentech trestních věcí," míní Kašpárková. Advokáti ale mnohem častěji zastupují lidi, kteří se domáhají odškodného například za průtahy v řízení.
"Je to menšinová, nicméně významná agenda a právě proto, že případů není mnoho, je potřeba mít jednotící vodítko, aby si soudy věc vykládaly obdobně," dodal Lichovník.
