Balík úvěrů by podle předchozích informací měl být ve výši 130 miliard eur. Bez souhlasu eurozóny Řecku hrozí v březnu neřízený bankrot. "Neměli jsme všechny potřebné elementy na stole, abychom mohli přijmout rozhodnutí," řekl šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Eurozóna dala Řecku několik podmínek, které je třeba naplnit, aby mohla dát novému programu půjček zelenou. Pokud je Řekové splní, pak by o druhém záchranném programu mohli ministři rozhodnout ve středu, na kdy Juncker podmíněně svolal další mimořádné jednání.
Eurozóna žádá ještě úspory 325 milionů eur
Jednou z podmínek je to, že řecký parlament musí v neděli schválit dohodnutá úsporná opatření. Řečtí politikové také podle Junckera musí jasně prokázat, že podpoří tato opatření i po blížících se parlamentních volbách.
Řekové také budou muset přijít s návrhy dalších úspor ve výši 325 milionů eur v letošním roce ve strukturálních výdajích, aby bylo možné dosáhnout požadované výše dluhu.
Tyto podmínky jsou podle něj nezbytné k tomu, aby eurozóna dala souhlas s druhým úvěrovým balíkem. Juncker po "živé" debatě ministrů, jak ji sám charakterizoval, zdůraznil, že řečtí zákonodárci podle něj potřebné kroky schválí. Dlouho zpožďovaná dohoda řeckých politiků byla oznámena nedlouho před začátkem nočního mimořádného zasedání ministrů financí eurozóny. Na to, že shoda na spuštění programu ve čtvrtek nebude, ukazovala vyjádření ministrů při příjezdu na zasedání.
"Řecko musí zavést to, co ještě nezavedlo z prvního programu před tím, než můžeme rozhodnout o druhém," řekl třeba před jednáním německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Řecko je už na hranici svých možností, míní analytik
Podle analytika ČSOB Jana Bureše je sice tvrdý postup věřitelů sice na místě, již čtvrtým rokem recesí zkoušené Řecko je už ale téměř na hraně toho, co může vzhledem k domácí situaci splnit. Odbory nahlásily na pátek i sobotu další stávku. Poslední přitom skončila jen před třemi dny (více zde). Řecké ano novým požadavkům tak podle něj není jisté.
"Hluboká recese nejenže ohrožuje řeckou ochotu kooperovat, ale hatí již dohodnuté plány ke stabilizaci řeckých veřejných financí. Aby fungoval říjnový plán na sražení řeckého dluhu ze 160 na 120 procent HDP do roku 2020, je zapotřebí najít nové úspory v hodnotě 15 miliard eur," upozorňuje Bureš.
V tomto směru se podle něj hodně sází na ECB. Pokud by prodala řecké dluhopisy ze své bilance za nákupní cenu a vzdala by se zisků, mohlo by Řecko smazat dluh za zhruba 12 miliard. "Prezidentu ECB Mariovi Draghimu osobně patrně příliš takovéto účetní triky nevadí, ale v bankovní radě na nich zatím asi nepanuje shoda. Konzervativní německé křídlo začíná být s podobnými kličkami čím dál více nespokojené. Osud Řecka tak dál visí na vlásku," říká analytik ČSOB.
