První zasedání zahájila domluvená minuta ticha, ta byla určena všem obětem loňských protestů, které eskalovaly únorovým svrhnutím Husního Mubaraka. A necelý rok od pádu hegemona, který vládl na Nilu od roku 1981, by se tak v zemi mohl konečně rozjet proces demokratizace naplno.
V Egyptě se po volbách strhne tvrdý boj o moc,hlásí český pozorovatel |
Ač se program prvního zasedání může zdát jako formalita, britský deník The Telegraph si všiml drobného pozdvižení, které vyvolali někteří poslanci během debaty o znění přísahy. Do pevně dané struktury slibu si volně vložili vlastní slova a věty.
Zákon boží a loajalita k padlým
Jeden ze zvolených členů Muslimského bratrstva si například na závěr přísahy, ve které slibující ujišťuje o tom, že bude respektovat ústavu i zákon, přidal, že bude respektovat "zákon boží". Proreformní poslanci by zase ve slibu zmínili, že chtějí pokračovat v duchu revoluce a že budou loajální i k obětem únorových protestů.
Předseda Národního shromážděníŠéf strany Muslimského bratrstva Muhammad Saad Katátní byl zvolen předsedou dolní komory egyptského parlamentu. Dostal 399 ze 496 hlasů. |
Hlavním úkolem Národního shromáždění bude vybrat stočlenný tým, který vypracuje návrh nové ústavy země. Ta by se pak, pokud projde v celostátním referendu, v ideálním případě stala novou páteří renovované země.
Volby do dolní komory budou následovat volby do komory horní, tedy takzvané Poradní Rady, mnohem formálnější části egyptského parlamentu. Ty se uskuteční ke konci ledna. A nejdůležitější volby zemi čekají v červnu, kdy by si měli Egypťané vybrat nového prezidenta. Teprve ten oficiálně stane v čele země a nahradí padlého Mubaraka. Armáda, která doposud drží provizorně moc, slíbila, že poté ustoupí ze svých pozic.
Několik "ale" k hladkému průběhu
Ten nejčistší scénář zní jednoduše, skrývá však několik "ale". Tím prvním je, že káhirský Tahrír bývá od podzimu jen málokdy prázdný. Pravidelně sem chodí protestovat ti, jež pomalá byrokracie reforem zklamala. Odchod generálů z vysokých pozic by si přáli hned.
Podobný názor zastávají i původně největší favoriti letních voleb. Bývalý šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii a jedna z hlavních tváří loňských protestů, Muhammad Baradej, oznámil už před dvěma týdny, že kandidovat nebude.
Volby v Egyptě vyhrálo Muslimské bratrstvo |
"Mé svědomí mi nedovoluje ucházet se o úřad prezidenta nebo jakoukoliv jinou oficiální pozici, pokud to nebude v rámci skutečně demokratického systému," řekl Baradej. Podle něj se v zemi od pádu Mubaraka nic nezměnilo (více zde).
Stejného názoru je i další známý politik Ayman Núr, který byl za minulého režimu internován pro falšování dokumentů. Jedinému muži, který se kdy Mubarakovi v prezidentských volbách postavil, se dodnes nepodařilo prokázat, že byl nařčen křivě.
Revoluce? Desetiletý proces
Volby do Národního shromáždění vyhrálo Muslimské bratrstvo, jeho strana Svoboda a spravedlnost získala 235 ze 498 křesel (více zde). Největší muslimské hnutí upozorňuje, že nehodlá upřednostňovat islámské právo na úkor osobních svobod Egypťanů. A to navzdory faktu, že chce zavést islámské právo šaría.
Drtivý úspěch umírněných islamistů a hlavně druhé místo ultrakonzervativní strany Núr jakoby dává zapravdu mnohým kritikům převratným severoafrických změn posledního roku. Teprve následující měsíce a roky však ukážou, nakolik se Egypťané dokážou s dědictvím arabského jara poprat.
"Povstání mohou být osmnáctidenní, protesty mohou být osmnáctidenní, ale pokud chcete použít slovo revoluce v tak složité společnosti, jako je Egypt, pak mluvíte o desetiletém procesu," cituje Reuters jednoho z aktivistů, který se snaží dohlížet na dodržování základních lidských práv v zemi.
